Rozhovor Setkání Ateliér Knihy Hudba Galerie Divadlo Muzeum Architektura Fokus
Novinky z medicíny Diagnóza Domácí lékárna Pedagogika Léčba Komenským WALD Press Archiv
Novinky v umění

ZAPIŠTE SI DO DIÁŘE
Nebezpečný půvab Designbloku
Levitující kýble svázané do kytice,  originální nábytek od světových designérů, svítidla z dílen osvědčených značek i začínajících návrhářů, neotřelé módní doplňky...  Pražský Designblok letos představí rekordních 197 designérů, nabídne diskuze, kreativní workshopy a nespočet nových výrobků. Ty si návštěvníci budou moci v prostorách pražského výstaviště v Holešovicích nejen prohlédnout, ale poprvé i na místě zakoupit.

Antonín Dvořák známý i opomíjený
Dvořákova Praha je už několik let považována za klíčovou událost hudebního podzimu. Nejinak je tomu i letos. Po tři týdny opět špičkoví hudebníci z celého světa oslavují dílo Antonína Dvořáka, od jehož narození uplynulo 8. září 175 let. Festival, který se letos těší rekordnímu zájmu publika, uvádí vedle jeho nejpopulárnějších skladeb i díla méně známá a neprávem opomíjená. A samozřejmě neopomíjí ani tvorbu dalších autorů.

KOMERČNÍ SDĚLENÍ
Elfton Magion aneb domácí koncertní sál
Nové české reprosoustavy Elfton Magion vytvoří u vás doma iluzi koncertního sálu. Navrženy zejména pro milovníky klasické hudby a jazzu. 

Hravý svět Květy Pacovské – tentokrát na plakátech
Za svou originální a experimentální tvorbu byla mnohokrát oceněna, mimo jiné i cenou za nejkrásnější knihu světa Goldene Letter. Květa Pacovská patří mezi světově nejproslulejší české výtvarníky a ilustrátory, výstava v pražském kině Světozor však přibližuje specifickou část jejího díla – a to plakáty. Jak jinak, jsou opět výrazné, osobité, nepřehlédnutelné a vtipné. Vznikaly v průběhy minulých desetiletí k nejrůznějším příležitostem, jen poslední dva z 50 vystavených namalovala autorka speciálně pro tuto expozici.

Michelangelo ve Vídni 
Šest let, tak dlouho maloval Michelangelo fresku Posledního soudu na stěnách Sixtinské kaple. Téměř celý život – tak dlouho se Erich Lessing věnoval fotografování. A právě díky jeho práci mají od 1. 9. 2016 návštěvníci vídeňské Votivkirche příležitost si prohlédnout 34 unikátních snímků Michelangelových fresek, jež zachycují v jejich reálné velikosti. Sixtinská kaple dorazila do Vídně.

Hudba pro ty, kteří chtějí objevovat
Tak by také mohl znít propagační slogan pro  Moravia Music Fest. Slavná jména na tomto mezinárodním jazzovém  festivalu, který se na podzim koná už podeváté v Brně, nehrají nejdůležitější roli, inspirativnější je překvapení a nové hudební zážitky. Letos se o ně postarají třeba Jan Smigmator & Swinging nebo francoužští Electro Deluxe v čele s Jamesem Copleym.

Běžné okamžiky K. O. Hrubého
Měl být právníkem, kvůli okupaci k tomu ale nikdy nedošlo. Smůla? Možná právě díky tomu se Karel Otto Hrubý stal fotografem, který se téměř třicet let výrazně podílel na rozvoji československé fotografie a který ovlivnil několik generací českých fotografů. A právě jeho tvorba bude od 1. září vystavěna v Galerii nahoře – sto let po umělcově narození.

Tak to chodilo u Cranachů
Lucas Cranach, významný občan Wittenberku a přítel Martina Luthera, který přestože byl protestantem, tvořil často i pro bohaté katolíky, se vrací do Prahy. Výstava Národní galerie ve Šternberském paláci představuje nejcennější z jeho obrazů a zároveň prezentuje poznatky, které o jeho práci nashromáždili specialisté z Cranach Digital Archive Düsseldorf.

Rony Plesl – retrospektiva ve skle
Nebrání se kombinaci různorodých materiálů a neotřelých forem, přičemž všechno jeho úsilí směřuje  k dokonalému řemeslnému zpracování, jež je povýšeno ještě velkým respektem k historickému kontextu. To je pohled Ronyho Plesla na sklo. A v tom spočívá i tajemství úspěchu tohoto předního českého výtvarníka a designéra. Svou tvorbu představí při první retrospektivní výstavě od 9. září v pražském Belvederu.  

Hudba jako osud
Byl pravnukem Antonína Dvořáka, vnukem Josefa Suka a sám patřil k nejvýznamnějším houslistům druhé poloviny 20. století. Výstava v Národním muzeu v Praze nabízí zajímavý pohled do života houslisty Josefa Suka, přičemž vzácné nástroje Stradivari a Guarneri nejsou jedinými svědky tohoto podivuhodného příběhu. Ten se začal psát kdysi u Dvořáků...

Vingadium Leviousa!
Denní věštec, relikvie smrti, komnata nejvyšší potřeby...  Ano, není pochyb, znalec už ví, co je nového.  Harry Potter je zpět!  I když se zdálo, že se Joanne Rowlingová už nedá přemluvit, stojí se dnes fronty na „osmý“ díl, což je scénář nové divadelní hry, jež se hraje od konce července v Londýně. A v listopadu má do kin dorazit nový film. Harry Potter je fakt nesmrtelný!

Mydy Rabycad – jako za starých časů
Když tato skupina před pár lety začínala, zdála se být trochu – netradiční. Dnes posluchači oceňují její osobitý styl, hudební nápady a profesionální provedení. Cestuje po celém světě a fanoušků jí stále přibývá. Mydy Rabycad v Praze zahajuje své podzimní turné v Praze, vystoupí však také v Turecku nebo ve Velké Británii. 

DOPORUČUJEME
Dietrich Bonhoeffer: Na cestě ke svobodě

Dobrou knihu není třeba zvlášť definovat, pozná se podle toho, že má co říct v každé době. Přesně to platí o textech, jež za druhé světové války psal ve vězení Dietrich Bonhoeffer. Dnes, zdá se, myšlenky tohoto německého myslitele, teologa a důsledného antifašisty, jehož Hitler neváhal ještě v dubnu roku 1945 poslat na smrt, nabývají však znovu až na děsivé na aktuálnosti.

Neviditelné podle Kamily Ženaté
Tentokrát nejde o happening nebo multimediální projekt, kterými se Kamila Ženatá zabývala posledních deset let. Její velkoformátová abstraktní plátna, jež se shlukují  v pražské Galerie Villa Pellé pod názvem Neviditelnost, odkazují ke skrytému světu vztahů a procesů, jež vytvářejí svět kolem nás.  Inspiraci  taoismem, kvantovou fyzikou a přírodou autorka nijak nepopírá.

Loreta a Dientzenhofferové
Tak jako je dnes Loreta jednou z nejvýznamnějších dominant Prahy, jsou Dientzenhofferové stále nejvýznamnější architekti v Českých zemích. Jak by Loreta vypadala, kdyby si s nimi nikdy nesetkala? O tom vypráví hlavní výstava v areálu známého kostela.


KNIŽNÍ A HUDEBNÍ TIPY

Viktor Krejčí: Lesk světa
Kniha fotografií Lesk světa byla vydána k příležitosti autorovy výstavy v Galerii u Betlémské kaple.


M. Zelinský, M. Klíma – O umění s rozumem II
Druhý díl úspěšné publikace, v níž umělci a vědci přemýšlejí o smyslu svého počínání.

Antalogie moravské lidové hudby
Soubor moravských písní v podání současných hudebníků vydalo nakladatelství Indies Scope v letech 2011 - 2015


4x o Karlu IV.
Kdy jindy se vydat po stopách muže, který svým dílem předznamenal osudy této země, než v roce 700. výročí jeho narození. Doporučujeme procházku do minulosti začít v Praze – Karlově městě.

1. Císař jako politik i mecenáš
Výstavu nazvanou Císař Karel IV. 1316–2016 pořádá Národní galerie a Dům bavorských dějin – představuje Karla IV. jako mimořádnou osobnost evropských politických dějin, jako  zbožného, pracovitého a především uměnímilovného panovníka.


2. Jak se stavělo za Karla IV.
Výstava v Národním technickém muzeu Civitas Carolina anebo stavitelství doby Karla IV. zobrazuje zákulisí kulturního rozmachu, jemuž dominovaly monumentální gotické stavby. Je to vlastně procházka po středověkém staveništi, na němž samozřejmě nemůže chybět ani Petr Parléř.


3. Korunovace českých králů
Výstava v Císařské konírně Pražského hradu dokumentuje příběh  českých korunovačních klenotů, vysvětluje pravidla slavnostních obřadů, jež se odehrávaly podle Korunovačního řádu Karla IV. až do 19. století.


4. Pražský groš v hlavní roli
Bylo mu předpovězeno, že bude mincí věčnou. Jeho historii, od objevení stříbrné žíly v Kutné Hoře až  po hořký konec po nástupu Habsburků, mapuje výstava v Rožmberském paláci na Pražském Hradě. Zároveň shrnuje rozvoj a systém mincovnictví v době Karla IV.

Sportu zdar!
Karel Malich skákal výborně do výšky, Vlastimil Rada držel vysokoškolský rekord v běhu na 1500 metrů, Ondřej Sekora miloval ragby, Theodor Pištěk propadl rychlým autům, zatímco Krištof Kintera má rád atletiku a Michael Rittstein každý den plave… Sportovní vášně a jejich odraz v tvorbě předních českých výtvarníků se rozhodl zmapovat Petr Volf. Vznikla výpravná obrazová publikace a skvělá výstava. Obě nemají u nás obdoby.

 NÁPADY, INSPIRACE, VÝLETY

Vlci na Šumavě.
Seznamte se!
Zdálo se, že z Česka zmizel navždy – dnes se však malu vrací, čehož příkladem budiž šumavská vesnice Srní a tříhektarový vlčí výběh s poznávací vysutou stezkou. Už se tady narodila vlčátka.


Cesta za Santinim
Kostel, budova proboštství i ambity byly postaveny podle Jana Blažeje Santiniho, což vydá na unikátní zážitek. Doporučujeme ale i historickou expozici se školní třídou či poštou z 19. století. Možná to překvapí i děti křtěné iPhony.

Novinky v medicíně
Mění cizí jazyk naše morální hodnoty?
Čím více jazyků ovládáme, tím si připadáme jiní. Každý jazyk nás také trochu mění. Ne nadarmo se říká, kolik jazyků umíš, tolikrát jsi člověkem. Někdo je  asertivnější v angličtině, jiný uvolněnější ve francouzštině a více citlivý v češtině. Je možné, aby se střelka našeho morálního kompasu lehce odkláněla podle jazyka, kterým zrovna mluvíme?

První krok k tomu, jak nahradit antibiotika
Studie publikovaná v časopise Nature Microbiology  se zdá být příslibem nové léčebné metody, jež by mohla být účinná proti odolným  bakteriím, jež lékaři a vědci nazývají superbakterie. Jsou peptidové polymery alternativou k čím dál měně účinným antibiotikům?

Vědci se obávají, že virus Zika
ohrožuje i dospělé
Je pravděpodobné, že virus Zika nepostihuje jen mozek nenarozených dětí, ale může negativně ovlivnit i zdraví dospělých lidí. Při nejnovější studii američtí vědci zjistili, že Zika dokáže výrazně infikovat některé mozkové oblasti u zdravých jedinců, jež jsou důležité pro učení či dlouhodobou paměť. Varují tedy, že toto onemocnění může mít mnohem vážnější  dopady, než se dosud soudilo. A volají pro prevenci.

Jak ochránit nervové buňky před Huntingtonovou chorobou
Nová studie amerických vědců našla způsob, jak zastavit proteiny, které omezují  dodávky energie do nervových buněk u lidí trpících takzvanou Huntingtonovou chorobou. Výzkumníci vytvořili peptid, který dokáže zničení potřebných buněk zabránit, a jsou přesvědčeni, že má potenciál být základem pro účinnou léčbu. Na řadě jsou teď klinické studie s lidmi.

Rozvody versus roční období
Všechno je sezónní. Podle nejnovější studie sociologů z University of Washington také rozvody. Čas, kdy se nejvíce lidí rozhodne pro změnu, chce začít novou životní etapu a řeší to tedy rozchodem s partnerem, je velmi úzce provázán s letním a zimními prázdninami. Na první pohled – nepochopitelná souvislost.

Mohou nervové kmenové buňky rozhodnout o svém osudu?
Až dosud vědci předpokládali, že diferenciace kmenových buněk závisí výhradně na prostředí, ve kterém se nacházejí. Skupina odborníků z basilejské univerzity však nyní popisuje možnosti nervové buňky hipokampu, která může rozhodnout o svém jiném osudu  pomocí proteinu Drosha.

Přibližuje nás mobil rodině a přátelům?
V dnešní době, kdy žijeme s prsty přilepenými k displejům telefonů a ipadů, by jeden čekal, že neomezená možnost okamžité komunikace v nás vzbudí pocit, že jsme si všichni velmi blízko. Studie vědců z Kent State University ukazuje, že to tak neplatí ve všech případech.

Gen zodpovědný za ztrátu sluchu
Při rozsáhlém výzkumném programu objevili vědci několik genů, které způsobují řadu onemocnění přicházejících s věkem –  jako je ztráta sluchu, osteoartróza a degenerace sítnice. Studie, publikovaná v časopise Nature Communications a zatím provedená na zvířatech, by mohla posloužit jako základ pro výzkum, který by mohl nalézt ekvivalentní lidské geny a zjistit riziko vyvinutí těchto poruch roky předtím, než se objeví první příznaky.

Nezdravá strava v těhotenství vs. ADHD
Výzkumný tým pod vedením vědců z King´s College v Londýně a University of Bristol zjistil, že pokud matka během těhotenství konzumuje mnoho tuků nebo cukrů, lze to spojit s příznaky ADHD u dětí, které v raném věku trpí poruchami chování.  Studie je první, která spojuje epigenetické změny objevené po narození, poruchy chování a ADHD s jídlem během těhotenství.

Jak Parkinsonova nemoc mění aktivitu mozku
Američtí neurologové sledují systematicky pacienty s Parkinsonovou chorobou a s podobnými diagnózami, aby zjistili, jak se mění aktivita mozku během postupu nemoci. Studie, která byla sponzorována NIH´s Parkinson´s Disease Biomarkers Program a publikována v časopise Neurology, by mohla vědcům přinést nové poznatky pro léčbu, která se soustředí na zmírňování příznaků a zpomalení rychlosti, s níž tato porucha ničí mozek.

Buňky z chronické rány se mění na léčivé kmenové buňky
Potenciál k užití vlastních buněk pacienta k léčbě nehojících se chronických ran, které jsou častou komplikací cukrovky, se významně zvýšil poté, co vědci použili buňky kůže, které odebrali přímo z těchto míst a přetvořili je na indukované pluripotentní buňky (iPSC). Technika byla naprosto identická s tou, kterou předtím použili na zdravých buňkách nediabetických pacientů a měla i stejný úspěch.

Zázvor, nanočástice a léčba střevních onemocnění
Myšlenka léčby zánětlivých střevních onemocnění pomocí nanotechnologie je otázka, kterou se věda zabývá již dlouho. Nejnovější studie  z Atlanta Veteran Affairs Medical Center zavedla vědce  však nejprve na neobvyklé místo – na tamní farmářský trh, za účinky čerstvého kořene zázvoru.

Slabé místo eboly
Vědci  ze The Scripps Research Institute v současné době mapují, jak experimentální léčba známá jako ZMapp dovede přesně zacílit na virus eboly. Jejich nová studie je první, která zmapovala účinky léků na jeden z proteinů (tzv. sGP) tohoto vražedného viru, jehož slabá místa byla až do dneška neznámá.

Lehká strava udržuje v dobré kondici
mozek i srdce
Je to prostě tak. Lehká strava, nazývejme ji třeba středomořská, má blahodárný vliv na naši mysl, respektive snižuje pokles kognitivních funkcí mozku. Prokazatelně také zlepšuje funkci srdce. To vše potvrzuje nová studie publikovaná v časopise Frontiers in Nutrition.

Jak se mozek učí fyziku
Žijeme sice v 21. století, ale mozek máme stejný jako naši dávní předkové,  první  homo sapiens žijící na této planetě. Ti  neměli například sebemenší tušení o fyzice či  teorii relativity Alberta Einsteina, přesto my – lidé se stejným mozkem – dnes tuto vědu chápeme  (nebo alespoň její základy). Jak je to možné?

Záhada replikace viru Zika
Virus Zika je dnes velmi často skloňovaným slovním spojením. Způsobuje mikrocefalii, defekt, při kterém se dítě narodí s abnormálně malou hlavou a s tím spojenou deformací mozku. Navíc je nyní spojován i se syndromem Guillain-Barré, neurologickou poruchou, která se projevuje paralýzou a může končit smrtí. Přesto bylo stále záhadou, jak se rychle se šířící virus v infikovaných buňkách replikuje. Až nyní přišel mezinárodní tým vedený vědci z čínské University Tianjin a University Nankai s odpovědí na tuto otázku. 

Rakovina při paleodietě? Zeptejte se toho,
kdo žil před dvěma miliony let

Mezinárodní tým vedený vědci z University of Witwatersrand v Jihoafrické republice oznámil, že nalezl dosud nejstarší známky rakoviny v kostech lidské fosílie. Tento objev vyvrací teorie, že tato nemoc je výhradně důsledkem moderního způsobu života a vlivu nezdravého životního prostředí.

Mohly by tzv. čistící proteiny
potlačit Alzheimerovu či Huntingtonovu chorobu?

Přestože nepořádek je obvykle nepříjemný, většinou nepůsobí zdravotní problémy – pokud ovšem nejste stárnoucí neuron. Když mozkové buňky stárnou, některé proteiny v nich a na jejich povrchu se zdeformují, přetvoří se a jejich pozitivní funkce se s tím ztrácí. Přitom se ale dál shromažďují, vytvářejí shluky a pokud tento “nepořádek“ nikdo neuklidí, postupně zachvátí buňku. A právě tehdy se spustí jedna z nevyléčitelných mozkových poruch jako je  třeba Alzheimerova choroba.

Nitrožilní plavecký tým
Vědci z Drexel University ve Filadelfii, vedeni profesorem Min Jun Kinem, uspěli v úkolu, na který by byli pyšní scifi fanoušci. Za použití rotačniho magnetického pole ukázali, jak mohou řetězy magnetických robotů spojit a dosáhnout překvapující rychlosti při plavbě v mikrofluidním prostředí. Jejich poznatky jsou dalším krokem na cestě za roboty, kteří budou aplikovat léčbu a operovat uvnitř lidského těla.

Protein bakterie Salmonela dokáže ovlivnit rakovinové buňky
Experiment s bakterií Salmonella vede k objevu, který by mohl učinit rakovinové buňky přístupnější účinkům konvenční chemoterapie. Vědci z University of Massachusetts a tamní Medical School zjistili, že protein SipA pocházející ze Salmonelly redukuje rezistentní molekulu, jež se nachází v mnoha typech rakovinných buněk. Když se protein přichycený na nanočástice dostal až k tumoru, dokázal výrazně zvýšit jeho citlivost na léky, až se nádory zmenšily.

Jak zachránit kmenové buňky pro transplantaci
Satelitní gliové buňky jsou kmenové buňky, které můžeme najít v příčně pruhované svalovině.  Jejich transplantace by mohla být nadějí při léčbě některých degenerativních svalových onemocnění, ale – bohuže – při kultivaci ve zkumavce ztrácejí hojivé schopnosti. Vědci už přišli na to, jak je zachovat.

Seriál diagnoza

Osteoporóza
Je to systémové metabolické onemocnění kostí, při němž je porušena mechanická odolnost kosti. Nemocný trpí zvýšeným rizikem zlomenin hlavně v oblasti kyčle, obratlů, dolního předloktí a paží.

Věkem podmíněná  
makulární degenerace

Degenerativní procesy sítnice jsou nezánětlivá onemocnění charakteristická postupným zánikem nervových elementů a atrofickými změnami.


Domácí lékárna
Sůl opravdu zvyšuje tlak
Bojujete s krevním tlakem? Začněte se vědomě vyhýbat soli. Ta při rozvoji hypertenze hraje významnou roli. Dát ze stolu pryč slánku ale nestačí. Zkoumejte etikety potravin a přemýšlejte o tom, co jíte.

Žloutenka C vyčerpává tělo i duši. Co pomůže?
Extrémní únavou trpí 50–70% lidí s chronickou hepatitidou typu C. Apatii a vyčerpání může způsobovat infekce, poškození jater, deprese nebo probíhající léčba.

Rozhovor

Pavel Černoch: Nechci žít podle cizích pravidel
Když zkouší operní roli, vždycky má v zákulisí počítač. A v pauzách, když se přestavuje scéna, řeší firemní věci. Nemohl bych tam jen čekat a koukat do blba, říká operní pěvec, který na světových pódiích sklízí v poslední době úspěch za úspěchem. V září a říjnu se konečně představí  při několika koncertech a představeních i v Praze.


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Pavel Trunečka: Kdyby pacient ledvinu od dárce koupil, odmítli bychom transplantovat
Rozhovor s přednostou Transplantcentra v pražském IKEM.

Luděk Bárta: Mozoly se neukazují!
To tvrdí osobitý výtvarník, skrytý poeta a autor kreslených filmů.

Robert Lischke:
Chirurgie je velmi hezká manuální práce

Rozhovor s předním českým odborníkem, přednostou III. chirurgické kliniky FN Motol.

Zbyněk Straňák: Jsme lékaři, nejsme bozi
Rozhovor s primářem novorozeneckého oddělení ÚPMD v Praze–Podolí.


Ervín Adam: Musíme si pomáhat
Přežil několik koncentračních táborů, v Nemocnici Na Bulovce vedl po válce tým lékařů, který vymýtil dětskou obrnu. Po roce 1968 se jako skvělý epidemiolog prosadil i v USA, kde také dodnes žije. Z Houstonu více než dvacet let finančně podporuje studenty medicíny Univerzity Karlovy.

Jana Koubková: Vždycky jsem Jana Koubková
Nejnovější deska Jany Koubkové je jako ona sama. Osobitá. Nápaditá. Vtipná. Jiskřivá. Právě pro svůj nenapodobitelný způsob si tato dáma sršící energií drží po desetiletí také výjimečnou pozici na české hudební scéně. A má co říct i lidem podstatně mladším. A to nejen hudbou, ale i slovem. Zase velmi osobitým. 

Drsné roky v drsných příbězích Jozefa Kariky
 „Dnešní Slovensko, a zřejmě i Česko, se dá snad pochopit, když porozumíme tomu, co se tady stalo v devadesátých letech,“  říká jeden z nejprodávanějších slovenských spisovatelů Jozef Karika.

Josef Lux by dnes leukémii přežil
O tom je Pavel Jindra, primář hematologicko-onkologického oddělení ve FN v Plzni, přesvědčen. Nepochybuje přitom tedy ani o smyslu své práce. A rozhodnutí nastoupit na pracoviště, jež vybudoval před 20 lety renomovaný odborník Vladimír Koza, a pracovat na vytvoření registru dárců kostní dřeně považuje za nejlepší ve svém životě.

Pozvánka

Broumovské diskuse, tentokrát o evropské identitě
Vize a podstata evropské spolupráce v čase nových výzev – to je téma v pořadí třetích Broumovských diskusí, které pořádá ve dnech 7.- 8. listopadu  Vzdělávacím a kulturní centrum Klášter Broumov. Více na www.broumovskediskuse.cz

Setkání s...

Jaký byl Karel IV. manžel a otec?
5 otázek
pro předního českého historika Františka Šmahela, jehož práce patří k nejlepším, které byly o Karlu IV. kdy v Česku vydány. Cesta Karla IV. do Francie se prodává už několik let s velkým úspěchem.

Cestou do Broumova, až na HRA-NIC-e
Ukážeme-li historii v její staletí trvající kontinuitě, ale s nadhledem, může to přinést změny vnímání a posílit naší regionální identitu. Pochopíme, že tudy procházely dějiny opakovaně a že je také mnoho silných okamžiků, o kterých je dobré přemýšlet.
Tak vysvětluje Jan Školník důvody, proč se rozhodl oslovit Radovana Lipuse, Renatu Putzlacher, Šimona Cabana a herce s celé republiky a financovat vznik divadelní hry o minulosti i současnosti Broumovska. HRA-NIc-e se hraje v tzv. Dřevníku v broumovské klášterní zahradě, stejnojmenná kniha byla pokřtěna 1. srpna.

Ateliér

Svět podle Richarda Bobůrky:
Malovat jako náletové dřevo

Když pracoval před lety v reklamní agentuře a prohlížel tisíce ilustrací od mnoha talentovaných lidí, zdálo se mu najednou zoufalé a marné zobrazovat reálný svět. Rozhodl se tedy sám pro „čistší malbu.“

WALD Press
Nakladatelství WALD Press se systematicky zabývá dílem J. A. Komenského, jež vydává dlouhodobě a hned v několika jazycích, soustřeďuje se také na výtvarné publikace a monografie předních umělců, vydává filozofické práce či knihy o výchově a vzdělávání. Více o jeho produkci, ukázky textů i pdf knih ke stažení zde.

Alternativní pedagogika

Nadace Karla Janečka podporuje moderní způsoby vzdělávání
Žákovské parlamenty, výuková videa, netradiční učebnice, hravá matematika, umění místo ukazovátka... To jsou témata a konkrétní projekty, jež podporuje Nadace Karla Janečka. Přinášíme informace o některých z nich. Mohly by být inspirací, podnětem k diskusím a nápadům, jež mohou zase posunout o kousek dál české školství. Směrem do 21. století.


Sledujeme informace v oblasti inovativní
pedagogiky uveřejněné v českých médiích.

Vybrané texty o alternativních přístupech ke vzdělávání na všech stupních najdete zde.

                            
Léčba Komenským

Jan Dostal: Tři kapitoly o Komenském
Život Jana Amose Komenského (1592-1670) je možné sledovat skoro jako mysterijní drama, zjevující podivuhodným způsobem jak praobraz lidského života vůbec, tak cesty osudu, jimiž je určitá individualita připravována na své poslání; patří k nim i nejtěžší utrpení, stále nová zklamání a bezdomoví... Více zde
O autorovi - klikněte zde
 
SANQUIS Junior

REDAKCE SANQUIS JUNIOR

Dětská redakce časopisu pracuje už několik let, děti se cvičí v psaní zpráv, v práci s informacemi i v grafickém řemesle. Kromě toho podnikáme společné výpravy, chodíme na výstavy, do muzeí a divadel. Všechna vydaná čísla Sanquisu Junior, kterého děti pracovně překřtily na „časopis Dodo“, najdete v digitální podobě ZDE. Chcete-li se přidat a spolupracovat s námi, pište na adresu  jirku@sanquis.cz.

Více informací o redakci najdete  ZDE




Redakce - o nás Napište nám Archiv všech čísel Hledání v archivu

Rozhovor Setkání Ateliér Knihy Hudba Galerie Divadlo Muzeum Architektura Fokus
Novinky z medicíny Diagnóza Domácí lékárna Pedagogika Léčba Komenským WALD Press Archiv