Mozek lidí s autismem se anatomicky liší od zdravých lidí
 

Výzkum na King´s college v Londýně objevil drobná odlišení v mozku dospělých mužů trpících poruchou autistického spektra, což by mohlo vysvětlit, proč u některých postižených autismem řada potíží přetrvává i do dospělosti.  Autoři studie, která byla zveřejněna v časopise Brain, použili  standardní magnetickou rezonanci a také metodu zobrazení difuzních tenzorů (DTI) ke srovnání sítě bílé mozkové hmoty u 61 autistů a 61 lidí bez tohoto problému. Snímky nemocných ukázaly odlišná spojení v čelním laloku, který je důležitý právě pro vývoj jazykových schopností a schopnosti komunikace.
 
Mozek a autismus
 
Bílá hmota mozková se skládá z velkých svazků nervových buněk, které propojují různé oblasti v mozku a umožňují jejich komunikaci.   Snímky pacientů s ASD ukázaly odlišná spojení v čelním laloku, který je důležitý právě pro vývoj jazykových schopností a schopnosti komunikace. Konkrétně šlo o změněný vývoj spojení v bílé hmotě zvané obloukový svazek v levé hemisféře, který je zodpovědný za jazyk. Právě změny v obloukovém svazku, který spojuje oblasti ovládající porozumění slovům a části zodpovědné za mluvení, byly velmi významné u těch autistů, kteří v minulosti trpěli tzv. pozdní echolálii.
Ta není u lidí s ASD neobvyklá a projevuje se přesným opakováním slov nebo frází. Dále se objevily změny i u dalších svazků, důležitých například pro rozeznávání obličejů a zpracovávání emocí. To také souvisí  s nevhodnou obličejovou mimikou, kterou se projevují děti trpící autismem. Našli jsme propojení mezi komunikačními deficity v dětství, a přestože se s nimi řada účastníků naší studie posléze v životě sama vyrovnala, změny v jejich mozkové hmotě stále přetrvávají.
Možná budeme jednoho dne schopni ovlivnit vývoj těchto poruch, nebo dokážeme předpokládat, jaká by byla reakce na případnou léčbu. Naše studie se nesoustředila na ženy a děti, proto by bylo velice přínosné ji zopakovat i v této skupině.
Je prokázáno, že ženy jsou mnohem odolnější vůči autismu než muži, tudíž právě anatomické rozdíly v jejich mozku by to mohly vysvětlovat, říká Marco Catani, z Institutu psychiatrie, psychologie a neurovědy na King´s college. www.eurekalert.org






poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA