Obamův telefon
Pavel Kočička  
SANQUIS č.63/2009, str. 52

Nový americký prezident má dva známé zlozvyky: kouří a přehnaně používá mobilní telefon. Kdyby si měl vybrat jeden svůj nešvar a skončit s ním, jistě by si vybral kouření.
Lepší reklamu si firma RIM nemohla přát, o jejím produktu se několik týdnů mluvilo všude, zdarma a v dobrém světle. Skoro jako v marketingovém nebi. Na internetových deníčcích čili blozích, ale i v seriózních celosvětových médiích se lidé pozastavovali nad základní otázkou – nechá si Barack Obama své blackberry?
Zatímco mezi mladými manažery je blackberry pojem, běžní lidé o jeho existenci téměř nemají tušení, maximálně si po nějaké chvíli vybaví, že je to „takový ten velký telefon s hodně tlačítkama“. Ale tady není řeč o lecjakém „velkém“ telefonu, ale o prvním telefonu.
Protože tak jako je první dáma žena amerického prezidenta, tak je první telefon jeho komunikačním zařízením.
Ale proč média probírají prezidentův telefon? Co je na telefonu prezidenta zvláštní? Václav Klaus píše poslancům SMS zprávy, že si je maže ze svého mobilního seznamu. Topolánek řeší krize a schůzky s evropskými státníky přes mobilní telefon a chlubí se, s kým vším si telefonoval. A co Obama?
Americký prezident je v jiné pozici. Veškerá jeho korespondence, která není označena jako tajná a netýká se nejbližší rodiny, je veřejná a kdokoli k ní má přístup. Na druhou stranu je třeba také chránit prezidenta, například aby se nedalo zjistit, kde se právě nachází. A to je problém.

Telefony blackberry, u nás říkáme spíše manažerské telefony nebo komunikátory, slouží manažerům, aby se všude cítili jako v kanceláři. S telefonem můžou posílat e-maily a prohlížet webové stránky. Samozřejmostí je funkce GPS, tedy zjišťování polohy. Ale s používáním chytrého zařízení souvisí i problémy. Jelikož zná přístroj vaši polohu, může ji teoreticky zjistit kdokoli, třeba teroristé. Což by u amerického prezidenta jistě nebylo v pořádku.
Druhý problém souvisí s tím, že výrobce telefonu RIM je kanadská firma a všechny přijímané i odesílané maily procházejí přes její servery, které se nacházejí na kanadském území. A v zájmu americké bezpečnosti jistě není, aby první muž státu posílal důvěrné, ale i vyloženě soukromé zprávy přes území cizího státu.
Ale i když telefon nikdo nevypátrá a zajistí se bezpečná komunikace, je možné, že se do telefonu dostane virus. Teoreticky stačí otevřít důvěryhodně vypadající mail – a virus je v přístroji. Takový infikovaný telefon poté může fungovat například jako odposlouchávací zařízení. Opět nic vhodného pro amerického prezidenta.
 
BlackBerry 8700 a Sectera Edge, tedy bývalý a současný telefon Baracka Obamy

Malá odbočka do historie
Vzhledem k relativnímu mládí technologie ji mohli zatím využívat dva američtí prezidenti: Bill Clinton a George W. Bush. Bill Clinton ale za svou prezidentskou dráhu odeslal pouhé dva e-maily, z toho jeden testovací. A to i přesto, že měl ve svém týmu Ala Gorea, který se prohlašoval za zakladatele internetu.
George Bush mladší mail také nepoužíval. Nebylo to jeho neschopností, spíše opatrností. Obával se, že by se kdokoli mohl šťourat v jeho soukromí. Proto tři dny před inaugurací rozeslal kamarádům a známým mail ze své osobní schránky G94B@aol.com: „Pokud nechci, aby do mé soukromé korespondence nahlíželi potížisté, nemůžu dále komunikovat v kyberprostoru. Jsem z toho smutný, protože se mi to líbilo.“
Současný prezident podle všeho spoustu věcí změní. Zatímco Clinton nebo Bush jsou lidé staré školy, věci řeší telefonicky a na papíře a projevy jim přepisují sekretářky, Barack Obama je naopak dítě 21. století. Texty si píše sám, používá moderní technologie a dokáže rozlišovat různé roviny komunikace. Odloučit Obamu od jeho telefonu pak je jako přenést současného občana do 70. let minulého století. Také to může fungovat, ale najednou si začnete připadat jako v pravěku.

Záhada Obamova telefonu
Krátce po nástupu do funkce se tedy čerstvý prezident Obama na veřejnosti objevil s komunikátorem. Prezidentův mluvčí o něm mluvil jako o blackberry, ale podle všeho šlo o jiný telefon. Blackberry se mezitím v Americe stalo synonymem chytrého telefonu, jako je kleenex symbolem papírového kapesníku, xerox kopírování nebo lux vysávání.
Otázka, jaký telefon prezident vlastní, zaměstnávala novináře několik dní, ale možností se vlastně mnoho nenabízelo. Pouze jedna – telefon Sectera Edge od firmy General Dynamics. Tento přístroj vypadá jako trochu větší blackberry s jedním malým displejem navíc, má vojenskou certifikaci C4 pro nejvyšší stupeň utajení a stojí 3350 dolarů. Zkrátka přístroj, za který by se nemusel stydět James Bond, pouze mu chybí trocha elegance.
Zároveň s telefonem dostal prezident návod, jak jej používat. Komunikace mailem je omezena na rodinu a nejbližší spolupracovníky a prezidentem zaslané zprávy nejdou dále přeposílat, protože nejsou textové, ale obrazové. Samozřejmě, že prezident stále může posílat maily ze svého stolního počítače, kde jeho seznam lidí nijak korigován není.
Na téma omezeného telefonního seznamu si prezident zavtipkoval při ekonomickém fóru v Davosu. „Můj telefonní seznam je exkluzivní. Vy v něm nejste,“ obrátil se na jednu část sálu. „A vy také ne,“ dodal a podíval se na stranu druhou.

Kresba: Luděk Bárta, foto: archiv firem

Celý článek ve formátu pdf naleznete zde.


obsah čísla 63 ročník 2009





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA