Co ještě o tatrách nevíte...
Jana Vlková  
SANQUIS č.78/2010, str. 97

Tatry jsou stále ještě nespoutanou divočinou, v níž si znalec přírody najde spoustu zajímavých míst. Zároveň se však nejvyšší slovenské pohoří dnes více otevírá pro turisty. Doufejme, že se tak bude dít pozvolna a vždy s respektem k přírodě.
 

  
Kamenité vysokohorské chodníky kladou nároky na dobrou kondici a vybavení. Nicméně výlet do Tater si mohou troufnout podniknout i paraplegici. Státní lesy TANAPu pro ně ve spolupráci s fi rmou Hartmann-Rico zpřístupnily několik upravených tras. Ty snadnější najdete v Roháčích, v Tatranské Javorině, Lysé Poľaně nebo v Červenom Kláštoru. Náročnější je cesta na Popradské pleso v nadmořské výšce 1494 m. Začíná na železniční stanici Popradské pleso a na 4,5 kilometrech musí vozíčkář překonat docela velké převýšení, takže tady je dobré mít doprovod. U plesa stojí horský hotel, škoda, že není také bezbariérový. Venkovní bufet je přitom vozíčkářům přístupný bez potíží...
Hlavní turistická centra – Štrbské pleso, Starý Smokovec, Tatranská Lomnice – disponují bezbariérovými hotely a penziony, informačními kancelářemi, prodejnami potravin i vlakovými stanicemi. Od dolní stanice lanové dráhy ve Starém Smokovci vede bezbariérová trasa k hotelu na Hrebienku (asfalt) a potom dále na Rainerovu chatu (šotolina). Opět jde o náročné stoupání s nutným doprovodem. Lze si ovšem ušetřit námahu a vyjet 2,5 km na Hrebienok lanovkou se slevou ZTP za 4 eura.
Informační brožuru o všech bezbariérových cestách zasílají na vyžádání poštou, je dostupná také na http://sk.hartmann.info/SK/tatry_bez_barier_brozur.pdf.
 

  
Jediná přístupná jeskyně Většinu tatranského masivu tvoří tvrdé vyvřeliny, okrajový pás je z vápence a daří se tu rostlinám. V Belianských Tatrách se nachází jediná tatranská jeskyně přístupná veřejnosti. Belianskou jeskyni, která má krásnou krápníkovou výzdobu, objevili v první polovině 19. století zlatokopové. Dnes je z ní zpřístupněno 1135 metrů. www.beliansketatry.com

  
Za výhledem na Lomnický štít
Jeden z nejhezčích tatranských štítů považovali ještě v 17. století na základě chybného měření za nejvyšší horu světa. Na to ale 2632 metrů nad mořem nestačí. Přesto je „Dedo”, jak mu staří horalové říkali, unikátní. Druhá nejvyšší tatranská hora je také nejvýše trvale obývaným místem na Slovensku, protože na zdejší meteorologické stanici se drží nepřetržité služby. Až na vrchol vede od roku 1940 lanovka z Tatranské Lomnice s přestupem na Skalnatém plese. Pobyt na vrcholu je z kapacitních důvodů omezen na 35 minut, nádherný výhled stojí za to. Na Lomnickém štítě se navíc dá přenocovat v apartmánu pro 4 osoby (za 430 eur). http://lomnicky-stit.slovenske.cz

Foto: archiv Státních lesů TANAPu, Olaf 1541/Wikimedia Commons


obsah čísla 78 ročník 2010





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA