Rovnováha krajiny
Irena Jirků  
SANQUIS č.96/2012, str. 94

Jakýkoliv cizorodý zásah do přírodního prostředí, ať vypadá sebehůř, bude dříve či později krajinou přijat a stane se její součástí. Je vůbec nějaká jiná možnost?
Pod nepřesným termínem rovnováha krajiny, lépe asi homeostáze krajiny, máme na mysli schopnost krajiny vstřebávat změny, udržovat stálé prostředí, pružně se vracet po narušení zpět do původního stavu, anebo si najít nějaký nový rovnovážný stav vhodný k další existenci. Je to vlastnost společná všem soustavám s živými prvky – jednotlivým organismům, jejich společenstvům i celé krajině – která se nutně vyvinula během evoluce jako základní podmínka k přežití v měnícím se světě...
… Spáleniště se zazelená, opuštěná pole, haldy a výsypky zarostou. Ve stěně opuštěné pískovny začnou hnízdit břehule říční. Ze středověké páchnoucí jámy plné odpadků a výkalů se za tisíc let stane bedlivě zkoumané archeologické naleziště. Proklínaný vápencový velkolom bude po mnoha desetiletích a staletích osídlen skalní květenou. Po náspech dálničního koridoru začnou migrovat suchomilné a teplomilné druhy organismů. Nakonec i tu přehradní nádrž, která pohřbila Svatojánské proudy, si budeme jednou možná pochvalovat, že zakonzervovala krajinu vůči jiným zásahům.
Schopnost krajiny vrátit se zpět do původního stavu je dobře patrná zejména po událostech katastrofické povahy. Povodeň v srpnu 2002 měla ve středních Čechách ničivý dopad hlavně z pohledu lidské civilizace. Pro přírodní krajinu (viděno třeba bystrýma očima užovky podplamaté nebo hypotetickýma očima prastaré říční nivy) to byl sice neobvyklý, nicméně spíše pozitivní zážitek. Proudící vodou putovala semínka, plody, oddenky, vajíčka nebo i dospělí jedinci všeho druhu, což znamenalo pro mnoho organismů velkou příležitost, jak se rozšířit. Nově vytvořené štěrkové a bahnité náplavy v korytě dolního toku Berounky výrazně zvýšily biodiverzitu krajiny, neboť tu opět po mnoha desetiletích mohly vyklíčit rostliny adaptované na zvláštní typ nestálého prostředí. Povodňové změny tvarů říčních a potočních koryt vedly k přiblížení ideálu revitalizace vodního toku. Pro krajinu byla povodeň zpestřující událostí, kterou hlavně živé organismy dovedly využít ve svůj prospěch.

 

Z KNIHY VÁCLAV CÍLEK, VOJEN LOŽEK A KOLEKTIV: OBRAZ KRAJINY. POHLED ZE STŘEDNÍCH ČECH, VYDALO NAKL. DOKOŘÁN, PROSINEC 2011


 Kresba: Luděk Bárta


obsah čísla 96 ročník 2012





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA