Umění, pravda, skutečnost
Eva Bobůrková  
SANQUIS č.100/2012, str. 26

Tisk a umění – významná výstava na toto téma Art and Press se právě odehrává v Berlíně za účasti malířů a sochařů světových jmen. Hvězdy dvacátého století i zcela současní umělci zde představují svá díla ovlivněná existencí novin.

Nedaleko moderního, životem kypícího Potsdamer Platz i legendárního historicky naléhavého Checkpoint Charlie v samotném srdci kdysi rozpolceného Berlína stojí i impozantní budova Martin-Gropius-Bau. Pojmenována je po architektovi, podle jehož návrhu byla v letech 1877–1881 postavena. Stavba v italském renesančním slohu je již od roku 1966 zařazena na seznam historických památek a má mnoho nadšených obdivovatelů. Již to samo by stálo za návštěvu – avšak budova je ještě navíc jednou z nejdůležitějších německých a evropských galerií moderního umění. Dokazuje to i současná výstava Art and Press, Umění a tisk. Přehlídku děl světoznámých jmen, které se zabývají fenomémen tisku, je možné vidět do 24. června 2012.
 
Jonathan Meese, Tisková stáj, 2012

Pravda i lež
Originální a atraktivní je i téma, nad kterým se tito světoznámí umělci sešli. Fenomén tisku, médií a umění. Ne nadarmo výstava nese podtitul „Umění. Pravda. Skutečnost“. Existence tisku a novin provokuje k mnohým otázkám již od svého vzniku v polovině devatenáctého století. Schopnost novin informovat široký okruh čtenářů, ale také je manipulovat a předkládat jim hotové názory, samozřejmě odedávna zajímá i umělce. Co spojuje tisk a obrazové umění? Jak ovlivňovaly noviny společnost? Jak vycházejí dnešní umělci s tímto druhem médií? To jsou tedy ony naléhavé otázky, na které hledá a nachází velkoryse a důkladně pojatá výstava odpověď. A jak je na vystavených dílech rovněž názorně vidět, noviny jsou také výborným objektem, námětem i použitelným materiálem. Rovněž jména jako Paul Cézanne, Pablo Picasso, George Braque, Andy Warhol, Joseph Beuys, Sigmar Polke, Gerhardt Richter, Julian Schnabel, Anselm Kiefer či Damien Hirst, Mario Merz nebo Melissa Gordon nenechávají nikoho na pochybách, že výstava, která se v Martin-Gropius-Bau odehrává, je opravdu významnou uměleckou událostí.
Jména nejstarší – kromě Cézanna a dalších již jmenovaných – také Daumiera, Grise, Hausmanna, nabízí i historický pohled na roli novin v životě lidí. Noviny a jejich čtenáře zobrazené na plátnech však výstava nenabízí v originálním balení – nýbrž prostřednictvím iPadu. Daleko významnější část výstavy však představuje cestu, jakou se s tiskem vyrovnávají a jak s ním vycházejí umělci ryze současní.
 
Gloria Friedmann, Zvláštní vyslanec, 2005

Až počínaje rokem 1990 umělci pojímají noviny nejen jako námět, ale také jako materiál, předlohu i politické prohlášení. A tak od obrazů Sigmara Polkeho ze série Originál a padělek, jejichž námětem a inspirací se staly různé novinové články, „fotografických“ obrazů Andyho Warhola Ambulance Disaster – Neštěstí v sanitce či videoperformance Josepha Beuyse I like America and America likes me z 60. a 70. let můžeme pozorovat proměnu novin jako materiálu a zároveň výpovědi o světě například v nejnovějších dílech Anselma Kiefera, který zde představuje Písmena – zdáli obří kovové květiny, zblízka staré tiskařské stroje, Farhada Moshiriho se svým Kioskem kuriozit, což jsou koberce utkané do podoby titulních stran barevných magazínů, Olafa Metzela, který vystavuje „novinový” objekt A teď ještě počasí a nebo stěny vytvořené z novinových zpráv, titulků a fotografií o zločinech a vraždách umělecké dvojice Gilbert and George či další novinové stěny Rirkity Tiravanji s názvem The days of this society is numbered, Dny tohoto světa jsou sečteny.
 
Sigmar Polke, Originál a padělek 19 (Kapitán a hořící loď) 1973

Na berlínské výstavě můžeme sledovat a porovnávat, jaké pojetí a postoje vůči médiím jednotliví autoři druhé poloviny 20. a začátku 21. století zaujímají, jakou roli noviny a jiná média hrají v jejich životě, práci a představivosti. Ostatně, ti žijící obrazy či instalace pro tuto výstavu speciálně vytvořili nebo sami vybrali. Výstava Art and Press představuje 56 různých uměleckých postojů k tomuto tématu – a i my zároveň můžeme nad díly přemýšlet, nakolik nás samotné svět médií ovlivňuje, co v našem životě znamená a nakolik mu sami věříme a jak jej používáme. A kromě toho všeho můžeme obdivovat budovu muzea – je načase, neboť na podzim se chystá jeho velká rekonstrukce. MARTIN-GROPIUS-BAU BERLÍN, DO 24. 6., WWW.BERLINERFESTSPIELE.DE/GROPIUSBAU
 
Andy Warhol, Pět mrtvých, 1963

Foto: archiv galerie, Stefan Korte, Roman Mensing


obsah čísla 100 ročník 2012





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA