Oko a výživa
MUDr. Milan Odehnal MBA 
SANQUIS č.100/2012, str. 69

Metabolismus oka je malý mikrosvět, kde probíhá čilá látková výměna, která je ovlivňována prostřednictvím světla a kyslíku. Na metabolismu očních tkání od rohovky až po sítnici se podílí značné množství enzymů a aminokyselin. Pro tyto pochody jsou nezbytné některé vitaminy, minerály a stopové prvky.

Vitaminy

To, že nedostatek určitých vitaminů může způsobit negativní změny na oku, se vědělo již dávno. Většinou se jednalo o nedostatek vitaminů v potravě nebo o malabsorpci v důsledku patologie trávicího ústrojí.
Vitamin A. Příkladem klasické avitaminozy a jejího vlivu na oko je vitamin A. Jeho nedostatek se projevuje šeroslepostí. Klinický obraz je charakterizován xerozou (osycháním a degenerací) spojivky, tečkovitou keratopatií (porucha povrchu rohovky) v dolních částech rohovky a později i difuzním osycháním rohovky. Časem se může vyvinout trofický vřed a těžká dekompenzace ve formě keratomalacie, která způsobí slepotu oka. Takto vyvinutý klinický obraz je však v našich zemích výjimečný. Vitamin A je skladován do zásoby v těle a není třeba zajištovat jeho každodenní příjem. Nachází se především v rybím tuku, mrkvi, vejcích nebo mléce. Nedostatek vitaminu A se dá velmi dobře kompenzovat. Léčebně používáme vitamin A při defektech nebo onemocnění epitelu rohovky, kdy jej aplikujeme ve formě kapek nebo mastí. Tato terapie pomáhá i při syndromu suchého oka.
Vitamin B je nezbytný pro trofiku nervové tkáně. Při jeho nedostatku jsou popsány tyto patologické změny:
B1(thiamin): nystagmus, atrofie zrakového nervu
B2 (riboflavin): neovaskularizace rohovky, záněty víček
B3 (niacin): neuropatie optiku
B6 (pyridoxin): neuritida optiku
B12: optická neuropatie
Vitamin C. Deficit vitaminu C je způsoben malabsorpcí nebo jednostrannou dietou u podvyživené populace rozvojových zemí. Jeho nedostatek se projeví prasklými ústními koutky a křehkostí kapilár víček. Proto se může vyskytnout krvácení na kůži víček nebo i do nitra oka.

Výživa a věkem podmíněná degenerace sítnice

V poslední době se hodně diskutuje o problematice výživy, která je důležitá pro prevenci makulární degenerace sítnice u starších lidí. Při zánětlivých procesech a věkem podmíněných změnách dochází ve tkáních k oxidačnímu stresu s tvorbou volných kyslíkových radikálů, které mohou poškozovat některé struktury oka. Kyslíkové radikály způsobují apoptozu nervových buněk v makule a zdá se, že i v lidské čočce způsobují zákaly. Hlavním cílem výživy s antioxidačním efektem je dodat organismu komplex stopových prvků a antioxidantů s cílem podpořit ochranu makulární oblasti sítnice.
Zde jsou hlavní představitelé:
Karotenoidy jsou antioxidanty, které reagují s volnými radikály a neutralizují je. Lutein se koncentruje v oblasti makuly a přispívá k imunitě. Zeaxantin je podobného ražení jako lutein a působí jako ochránce makuly. Společně s vitaminy E a C váže volné radikály a brání poškození fotoreceptorů.
Bioflavonoidy jsou podobné vitaminům a jsou to rostlinné látky. V oku upravují propustnost kapilár.
Aminokyseliny jsou součástí bílkovin, tvoří DNA a RNA v přesně daném pořadí. V metabolismu oka jsou důležité i látky pro předávání energie a pro pochody na buněčných membránách. Umožnují zpracování vitaminů A, D, K. Patří sem selen, zinek a nenasycené omega-3 kyseliny.
Nejlepším antioxidantem a zdrojem vitaminů je vyvážená strava. Obecně prospěšné pro oči jsou zelenina, ovoce, rýže, brambory, ryby a hodně tekutin. Jen v indikovaných případech, například při hojení rohovky po úraze nebo zánětech nebo při střevních potížích se vstřebáváním vitaminů je vhodné užívat léky, které obsahují vitamin A, C nebo B. U degenerativních onemocnění sítnice se doporučují preparáty, které obsahují antioxidanty jako lutein, zeaxanthiny, vitamin C a E spolu s minerály. Jejich efekt má také psychologický dopad, ale v kauzální léčebné efektivitě je jejich uplatnění zatím ještě neprokázané.
podpořeno VZFNM 2005
 
Foto: www.sxc.hu


obsah čísla 100 ročník 2012





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA