Způsobuje virová infekce poruchy chování, jakými trpí autisté?
 
SANQUIS č.103/2016, str. 11

Science, únor 2016
Zdroj: www.eurekalert.org

Studie publikovaná v časopise Science odhalila, že spuštění konkrétní imunitní reakce, podobné jaká by mohla nastat u člověka, změnilo u březích myší stavbu mozku u potomstva a způsobilo změny v chování, které jsou  obdobné jako při poruchách autistického spektra (ASD). Také mnoho předchozích výzkumů se snažilo poukázat na možné spojení mezi virovou infekcí v těhotenství a ASD, nikdy se jim ale nepodařilo odhalit způsob, jakým imunita matky ovlivňuje autistické chování. 

Tato nová studie, vedená vědci z University of Massachusetts Medical school, Massachusetts Institute of Technology, NYU Langone Medical Center a University Colorado, ukazuje, že tento mechanismus spouští zvýšená produkce cytokinu s názvem interleukin (IL-17a) s podskupinou T lymfocytů.
„Zablokování fuknce IL-17a v matčině děloze pomocí protilátek a dalších genetických úprav naopak obnovilo normální chování a stavbu mozku jejích potomků. Studie tedy prokázala, že blokování IL-17a by se v budoucnu mohlo použít k prevenci autismu dětí , jež by se měly narodit matkám snadno podléhajícím infekci,“ říká Jun R. Huh, asistující profesor na University of Massachusetts Medical School, který na studii spolupracoval.
Další spoluautor Dan Litmann z NYU Langone Medical Center podotýká, že imunitní reakce spojené s autismem jsou zatím jen ty, které způsobily přímo virové infekce a které nemají nic společného s očkováním. JInými slovy odmítá všechny studie, které se snaží propojit dětská očkování s rizikem vzniku autismu.
Autoři studie z University of Massachusetts Medical scholl a dalších spolupracujících center se zaměřili na T-lymfocyty (konkrétně Th17), v důsledku jejichž působení se objevuje cytokin IL-17a. A poukazují na to, že například myš, která byla v děloze matky vystavena jeho zvýšenému množství, měla posléze problém rozeznat rozdíl mezi další živou myší a pouhou hračkou. Další takto ohrožené myši zase opakovaly  byť to nebylo potřeba - některé úkony a měly také jasné komunikační problémy s matkou. Tým vědců také objevil změny ve stavbě jejich mozku. Za normálních okolností uspořádané vrstvy buněk v mozkové kůře, která utváří ze zvuků a zrakových vjemů myšlenky, se chaoticky u těchto myší rozcházely. Tento jev byl dříve pozorován i u lidských pacientů s autismem.
„Ještě nevíme, zda Th17 buňky hrají stejně důležitou roli i u lidí. Je potřeba monitorovat větší množství těhotenství, včetně těch, u kterých jsou matky již infikovány, nebo trpí autoimunní chorobou, a porovnávat je s diagnostikou autismu v dalších letech,“ dodávají autoři studie. 
Zdroj: fr.freeimages.org


obsah čísla 103 ročník 2016





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA