Slova blízká a vzdálená
 
SANQUIS č.104/2016, str. 8

Lidé, kteří vymýšlejí názvy pro nové zboží, by měli vědět, že člověk si některé zvuky spojuje podvědomě se vzdáleností. Jisté hlásky navozují pocit blízkosti, jiné působí jako vzdálené - tedy méně dostupné. Neocenitelný poznatek, chcete-li se svým produktem oslovit co nejširší okruh lidí.

Časopis Cognitio, duben 2016
Zdroj:  www.sciencedaily.com 

Vědci  Cristina Rabaglia a Sam Maglio z University of Toronto ve studii, jež byla publikována 15. dubna v časopise Cognitio, dokazují, že lidé si některé samohlásky,  které vytváří pomocí jazyka v přední části úst ( tak jako třeba - ee- v anglickém slově feet),spojují s pocitem blízkosti.  Naopak ty samohlásky, které se vytváří v zadní části dutiny ústní, vnímají jako vzdálené. Jistě není náhoda, že letecká společnost, která se mimo jiné specializuje na dálkové lety jako Lufthansa, má jméno, které se tvoří právě samohláskami ze zadní části úst,“ vysvětluje Sam Maglio.

Kde leží Fleen a Floon
Výsledky sludie jsou založeny na sérii pěti experimentů, jež mladí vědci, v soukromí manželé, provedli v New Yorku. Během prvního pokusu dobrovolníci, jež se přihlásili do jejich studie, vyslechli jména pěti měst a měli odhadnout, jak daleko leží od New York City. Přičemž věděli, že největší možná vzdálenost mezi jakýmkoliv z těchto měst a New Yorkem může být 400 mil.  I když ani jeden z těchto dobrovolníků nevěděl, že jména všech zmíněných měst jsou vymyšlená, reagovali naprosto identicky a nezávisle na sobě odhadovali, že  Fleen je mnohem blíž než Floon. Tím dokázali, že existuje jasná asociace mezi znělostí samohlásek a vzdáleností. Ostatní čtyři části pokusu dopadly obdobně: samohlásky tvořené v přední části evokovaly relativně krátkou vzdálenost v porovnání s těmi druhými.
 „Naše výsledky mohou sehrát důležitou roli  v  poznání o symbolice zvuku a jeho výkladu.  Předchozí studie byly zaměřeny především na materiál a techniku - tedy vědci se zabývali tím, jak  se  zvuk odráží a jak tyto změny působí na člověka. Představa symboliky zvuku je zase předmětem lingvistických bádání již od šedesátých let minulého století, nicméně  dlouho převládal názor, že jazyk a jeho uspořádání jsou do jisté míry živelné a náhodné. Ale opak je pravdou. Pocity, které slovo vyvolává , a jakási smyslová intuice hrají také významnou roli. Možná proto, že jsme lidé a věci interpretujeme různě a poněkud složitě, říká Rabaglia. 

Foto: Freeimages.com
Foto: Freeimages.com


obsah čísla 104 ročník 2016





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA