Úloha balneologie u pacientů s kloubními náhradami
As. MUDr. Jan Valenta CSc. 
SANQUIS č.17/2001, str. 16

Operace náhrad velkých končetinových kloubů se stala v posledním desetiletí rutinním výkonem na mnoha ortopedických pracovištích. Ročně se u nás implantují tisíce endoprotéz kyčelního, kolenního, ramenního kloubu, ale také náhrady lokte, hlezna, zápěstí i kloubů ruky. Indikací k těmto náročným operačním zákrokům je těžká artróza, revmatoidní artritida, poúrazové stavy a kongenitální kloubní deformity.

Vlastní implantace kloubní náhrady umožňuje zlepšení pohybových schopností nemocného a výrazně pozitivně ovlivňuje mnoha aspektů života, většinou u pacientů, kteří již dlouho před operací trpěli sníženou schopností nebo úplnou nemožností chůze. Tato ztracená funkce kloubu nevzniká většinou náhle (kromě úrazových stavů), ale je následkem chronických chorobných procesů. Proto u těchto pacientů dochází ke snížení tělesné kondice, kontrakturám, svalovým atrofiím a deformitám páteře. Rovněž pooperační jizvící proces v oblasti implantovaného kloubu způsobuje omezení hybnosti kloubů a postupný rozvoj svalových kontraktur. Správně cílená rehabilitace a fyzikální léčba intenzivně realizovaná právě v lázeňském zařízení může daleko intenzivněji a komplexněji působit proti těmto negativním faktorům.

Během procesu postižení pohybového aparátu dochází i ke změnám v psychické sféře. Psychologické výzkumy prokazují, že u těchto pacientů se kromě známých somatických obtíží vyskytuje i úzkost a obavy z nových situací. Stupeň pocitu méněcennosti a snížení sebedůvěry závisí nejen na velikosti pohybového handicapu, ale i na osobnosti nemocného a reakci sociálního okolí. K překonání těchto problémů může právě balneologie přispět značným dílem.

Po operaci endoprotézy získá pacient nový, plně funkční kloub a je zbaven obtíží způsobených degenerativními, poúrazovými nebo revmatickými změnami. V pooperačním období je tedy nezbytné vycvičit pevný svalový aparát bez přetěžování operovaného kloubu a odstranit chybné pohybové stereotypy. Komplexní rehabilitaci je pak vhodné doplnit lázeňskou léčbou pro její intenzivní a široký přístup k nemocnému. Balneoterapie může navázat na hospitalizaci ihned po propuštění z operačního pracoviště nebo může být pokračováním ambulantní rehabilitační léčby. Jednotlivé kloubní náhrady mají svá specifika co se týká časné i pozdní pooperační péče, a proto je nutné individuálně vytvořit pro každého nemocného samostatný program.
Balneologie využívá specifické i nespecifické účinky přírodních léčivých zdrojů - přírodní léčivé vody, plyny a peloidy, kromě toho se v rámci komplexní lázeňské léčby využívají i ostatní prostředky fyzikální, pohybové a dietetické léčby, psychoterapie a lázeňský režim. Tyto metody ve vhodné kombinaci s aktivním odpočinkem a uvolněním psychické tenze zlepšují pohybovou aktivitu pacienta po operaci kloubní náhrady, jeho stereotyp chůze, svalovou dysbalanci, statické úchylky a také zmírňují bolestivost operované oblasti.

Mezi nejčastější metody balneoterapie po implantacích kloubních náhrad patří vodoléčba. Využívá fyzikálních vlastností vody - hydrostatického tlaku, vztlaku a tepelné energie. Po operaci pozitivně působí na pooperační změny, stejně jako hydrokinezioterapie, využívající aktivního cvičení s odlehčením operované končetiny, které vede ke zlepšení rozsahu hybnosti operovaného kloubu a k posílení svalového aparátu.

Reflexní léčba jako nový trend v pooperační terapii funkčních poruch pohybového aparátu vychází z aplikace metod zaměřených na reflexně změněné struktury, které jsou zdrojem bolesti nebo dysfunkce (manipulační léčba, akupunktura, akupresura).

Základem funkční terapie po operacích endoprotéz je pohybová léčba. Jejím cílem je zlepšení hybnosti operovaného kloubu, uvolnění hypertonických a zkrácených svalových skupin, úprava postavení pánve, páteře a reedukace chůze. Zásadou je operovaný kloub nepřetěžovat, ale vycvičit dostatečný rozsah pohybu a zabránit svalovým kontrakturám. Součástí léčby jsou i pasivní metody - polohování a vytahování zkrácených struktur, která rovněž zlepšují rozsah pohybu po operaci a upravují postavení páteře a pánve.

Balneoterapie by měla být vždy realizována individuálně a ve spolupráci s operatérem. Způsob rehabilitace a zatěžování operované končetiny záleží na řadě faktorů, jako jsou věk, hmotnost nemocného, stav svalového aparátu, nervosvalová koordinace, kvalita kosti, psychický stav, přidružená onemocnění a rovněž operační technika.

Předoperační a včasná pooperační lázeňská léčba u implantací umělých kloubních náhrad podstatně zvětšuje efekt a dlouhodobou prognózu zejména u starších nemocných.

I. ortopedická klinika 1. LF UK Praha, FN Motol

 



obsah čísla 17 ročník 2001





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA