předchozí číslo následující číslo ročníky

SANQUIS - číslo 60/2008
téma:
Revmatologie
Kam kráčí medicína ?
dvojčíslo 12/08, 1/09 

Vážení návštěvníci našich webových stránek, následující přehled obsahuje výběr z článků z časopisu SANQUIS. 




Obsah časopisu

Editorial (60/61 prosinec 2008)
Irena Jirků   
V třicátých letech minulého století svolal americký prezident F. D. Roosevelt odborníky z nejlepších univerzit a požádal je, aby se pokusili předpovědět, co všechno se stane ve vědě a technice v druhé polovině století. Ti slavní vědci se tedy sešli, dlouho, dlouho rokovali a posléze prezidentovi předložili své závěry. Neznáme přesný obsah, ale prý v té předpovědi nebylo ani slovo o atomové bombě, o počítačích či o vakcíně proti dětské obrně, prostě žádný z oněch převratných – v kladném či negativním slova smyslu – objevů a vynálezů, které tak zásadně změnily náš život a vůbec lidskou historii.
celý článek >>

Kdo dá jméno mému obrazu
Irena Jirků   
Když Jitka Štenclová začíná nový obraz, často už ví, jak se bude jmenovat. Pak jsou ale situace, kdy je obraz dávno hotov a malířka pro něj nemá jméno. „V takových případech, zvláště před výstavou, povolám rodinnou radu a manžel nebo děti vymýšlejí. Dát obrazu jméno, to je jako si ho definitivně adoptovat. Alespoň to tak cítím. A pak se s ním o to hůř loučím. Vlastně se vůbec se svými obrazy nerada loučím.“
 
celý článek >>

Poselství Garciovi
Elbert Hubbart   

Slovo vydavatele

Milí čtenáři,
původně jsem měl v úmyslu vám v tomto čísle Sanquisu popřát krásné Vánoce. Nakonec jsem se však rozhodl – vzhledem k situaci, kterou právě prožíváme – podělit se s vámi o důležité poselství, a tak otiskujeme proslulý Hubbardův esej z roku 1899. Co nám více než sto let starý text může dnes ještě dát? Jak nás může inspirovat? Pokaždé, když zahajujeme v Čechách nebo ve světě novou expozici ORBIS PICTUS, zveme její návštěvníky do světa fantazie, která dokáže zlomit pouta jakéhokoli otroctví. Ano, věříme, že fantazie má takovou moc! A když se nyní vracíme k Hubbardovu „Poselství“, činíme to s přesvědčením, že k překonání současných problémů budeme potřebovat nejen mnoho tvůrčí fantazie, ale také mnoho Hubbardových Rowanů. Krize (nejen ta finanční) přišla asi v nejvyšší čas a snad nás rychle dovede k pochopení, že stabilita společnosti a blahobyt, jak ho dnes chápeme a žádáme, nejdou dohromady. Prosím, přečtěte si to moudré „Poselství“ staré více než sto let...

                                                    Jiří Wald, vydavatel

P. S. Hubbardův výklad příčin úspěchu světoznámého eseje a poznámky k němu najdete v rubrice SANQUIS PLUS - UMĚNÍ, informace k Orbis Pictus aneb Brána do světa tvořivé lidské fantazie na www.orbis-pictus.com.
 

celý článek >>

Jen sklo(a olovo)
Eva Bobůrková   
Kolikrát jsem kráčela kolem a vůbec jsem si jí nevšimla. Možná byly stažené rolety, omlouvám svou nevšímavost. Takže dnes poprvé vidím, že rohový dům pražských ulic U Milosrdných a Na Františku skrývá dílnu vitrážistů, umělců řemesla s tisíciletou tradicí… Teprve teď na dveřích čtu: Umělecké sklenářství Jiřička – Coufal. Založeno 1935.
 
celý článek >>

Proč vlastně slavíme Vánoce?
Doc. MUDr. Jiří Šimek CSc.  
Blížící se Vánoce poznáme podle ještě pestřejší výzdoby v obchodech a v nákupních střediscích se spoustou vánočních reklam a podle spousty lidí shánějících dárky pro své blízké. S blížícími se svátky narůstá spěch a nervozita, střídaná únavou až vyčerpáním.  Když tu hektickou dobu ve zdraví přežijeme, všichni si oddechneme, že už to máme za sebou a začneme připravovat silvestrovskou zábavu. Proč to všechno vlastně podnikáme? Kdykoliv se nám zdá, že se lidé chovají podivně, je dobré se zastavit a v klidu se nezaujatě zamyslet, co se asi děje hlouběji, pod málo srozumitelným a smysl nedávajícím povrchem.
celý článek >>

Nahota a exhibice jako důsledek stydlivosti
Josef Chuchma   
Nejčastějším modelem pro výtvarnici Veroniku Bromovou, která pracuje s fotografií a nyní má v Praze retrospektivní výstavu, bývá ona sama.
celý článek >>

Sváteční šaty
Aleš Pejchal   
Dlouhá léta jsem měl jedny sváteční šaty. Byly maminkou přísně střežené a oblékal jsem si je pouze na svatby, pohřby, do divadla a o Vánocích. Tyto šaty jsem upřímně nenáviděl. Oblek mi byl v průběhu let buď velký nebo malý. Vždy jsem nějak přeskočil ono období, kdy mi měl padnout jako ulitý a z předlouhých kalhot jsem rovnou přecházel do stadia čekání velké vody. Pouze jedinkrát do roka jsem se nemohl dočkat, až budu stát u dveří ve svátečním oblečení. Na Štědrý den.
Jak běžel čas, sváteční šaty pro mě čím dál tím více ztrácely význam. Advokáti do svých kanceláří i k soudu musejí chodit v obleku s kravatou a sváteční šaty jim zákonitě zevšední. Naopak tmavomodrý oblek s bílou košilí se stává oděvem pracovním čili montérkami dělníka práva.
celý článek >>

Svátky a tolerance
Lenka Procházková   
Zvířata nemají svátky, ale obřady ano. Jednou jsem pozorovala páva při namlouvání. Oslňující elegance jak na karnevalu v Riu. A přitom poslouchal jen svůj pud. Co bylo na počátku lidských rituálů? Možná strach. Když zemřel vůdce rodu, zbyla po něm vzpomínka a jistě i nějaký předmět. Něco dotýkaného. Strach z budoucna v kombinaci s děkovnou vzpomínkou vytvarovaly první kmenové bůžky. Víra, že je dobré na mrtvé myslet v dobrém, se rozvinula po všech rovnoběžkách a polednících a dodneška jsme tou mříží uvězněni. Církevní svátky mají podobný princip, je to skrumáž strachu a vděku. Ale když se zamyslíme, musíme uznat, že existence svátků je lidem příjemná. Je to společná záležitost, kdy člověk cítí, že patří
celý článek >>

Vratislav, mikrokosmos střední Evropy
Günter Bartoš   
Výtah ve věži katedrály na Tumském ostrově je narván k prasknutí. Modrá obloha vybízí k pohledům z vyšší perspektivy a liftboy dělá, co může, aby se na vyhlídce vystřídalo co nejvíc lidí. Dějiny Vratislavi začaly založením osady na tomto místě a z ochozu věže je dobře vidět, kam až se město za tisíc let své existence roztáhlo.
 
celý článek >>

Sympatie a přátelství
Michael Wellner-Pospíšil    Milan Nakonečný    Libuše Koubská    František Houdek   
Také ve vnímání lidí se uplatňuje princip kategorizace jako ve vnímání věcí, třídíme je do určitých významových kategorií a umisťujeme je pomyslně mezi takovými póly, jako např. inteligentní a neinteligentní, vřelí a chladní, důvěryhodní a nedůvěryhodní. Samozřejmě se nám jeví jako více či méně sympatičtí či nesympatičtí, pokud nás zaujali nějakou svou povahovou vlastností.
 
celý článek >>

Svitavští kumštýři
Cecílie Jílková   
František Černý a Karel Holas, dva nejznámější členové kapely Čechomor, se narodili ve stejném kraji, v tomtéž městě. František přišel na svět v porodnici ve Svitavách roku 1959, Karel o dva roky později. Možná tam někde to taky tehdy začalo...
 
celý článek >>

Didgeridoo je nástroj netušených možností.
Eva Pivodová   
Když těsně po revoluci přišel na střední výtvarnou školu do Prahy, viděl tu poprvé pouliční hráče, cizince, s jednoduchým a přesto intenzivně promlouvajícím nástrojem. „Protože jsem nevěděl, jak jej vyrobit, nechával jsem si v galanteriích odkládat stranou zbylé papírové tubusy na navíjení látek a zkoušel jsem na ně troubit.“ Dnes je Ondřej Smeykal nejvýraznějším českým – a mezinárodně uznávaným – hráčem na didgeridoo, hudební nástroj, který mimo jiné skýtá i nová východiska v terapii a léčbě zdravotních problémů.
 
celý článek >>

Kam kráčíš, medicíno?
Prof. MUDr. Vladimír Vonka DrSc.   prof. MUDr. Jan Pirk DrSc.   prof. MUDr. Soňa Nevšímalová DrSc.   MUDr. Marie Křečanová    MUDr. Vladimír Koza    Prof. MUDr. Antonín Doležal DrSc.   Prof. MUDr. Jaroslav Blahoš DrS.  
Jak bude vypadat endokrinologie za deset let? Vyrovnáme se konečně s roztroušenou sklerózou? Zanikne obor hematologie? Nad těmito otázkami se v knize Významní čeští lékaři, jež právě vychází, zamýšlejí osobnosti české medicíny.
celý článek >>

Revmatologie v 21. století nabývá na důležitosti: Převrat jménem cílová molekula
Libuše Koubská   
Od roku 1980, kdy se Karel Pavelka začal revmatologií profesionálně zabývat, se tento obor výrazně proměnil. Z počátku šlo jen o symptomatickou, paliativní péči vycházející z fyziatrie a balneologie. O autoimunitních chorobách se tehdy ještě mnoho nevědělo, teprve postupně se začaly objevovat nové účinné léky. Na chodbách Revmatologického ústavu v Praze Na Slupi v té době čekaly na lékaře denně desítky lidí, často velmi mladých, a dokonce i mnoho dětí ve velmi bědném stavu. Nemocní se pohybovali na vozících, trpěli těžkými deformitami, sužovaly je nepolevující bolesti... Prestiž revmatologie nebyla zrovna vysoká.
celý článek >>

Pohybová léčba osteoartrózy kolenních a kyčelních kloubů
MUDr. Marta Olejárová   
Pohyb a intenzita fyzické aktivity mají úzký vztah k řadě muskuloskeletálních onemocnění včetně nejčastějšího onemocnění periferních kloubů – osteoartrózy.
celý článek >>

Každodenní cvičení – základ léčby každého pacienta s Bechtěrevovou chorobou
MUDr. Jiří Štolfa    MUDr. Šárka Forejtová   
Ankylozující spondylitida (AS) neboli Bechtěrevova nemoc je systémové zánětlivé onemocnění pohybového ústrojí ze skupiny séronegativních spondylartritid, které postihuje především axiální skelet, sakroiliakální, apofyzeální a kostovertebrální klouby páteře.
celý článek >>

Jak předcházet osteoporotickým zlomeninám?
MUDr. Martina Votavová    MUDr. Hana Jarošová    Eva Ištvánková   
Každá třetí žena a každý osmý muž prodělají po svém padesátém roce zlomeninu v důsledku osteoporózy.
celý článek >>

Do lázní raději dřív než později
Jana Vlková   
Pobyty v lázních byly dříve určeny výhradně pro nemocné. Doba se změnila a my dnes víme, že prevence je mnohem lepší než léčba. Wellness se stalo královskou odpočinkovou disciplínou. Ideální je využít k ozdravné zahálce nevlídné zimy, kdy už je příliš chladno na kola, ale podmínky na lyžování teprve přijdou. Výběr lázeňských služeb je dnes navíc neuvěřitelně široký.
celý článek >>

Když lázně pomáhají dětem
MUDr. Josef Nebesař   
Základem komplexní lázeňské léčby dětí je balneoterapie. Je to léčebná a preventivní lékařská disciplína, která zajišťuje následnou péči o chronicky nemocného pacienta s využitím přírodních léčivých zdrojů – klimatu, minerálních vod a peloidů.
 
celý článek >>

Lázně: pacienti jsou mladší!
Jana Vlková   
Lázeňství a lázně se mění stejně rychle jako svět kolem nás. V jiné než před lety, a jak se lázně vyrovnávají s vyšším počtem pacientů, ví MUDr. Jaroslav Bican, ředitel třeboňských lázní Aurora.
celý článek >>

Než přijde zima...
MUDr. Helena Kučerová HonDG  
Krátké dny, mlhy, deštivé počasí, bahnité cesty. Lidé dostávají rýmy, chřipky a deprese. Blíží se Vánoce, tedy velký shon, nakupování dárků. Sváteční jídla se rychle sní, navštíví se rodina a známí, a je tu další rok. Skončí prázdniny a už to zase začne, vlastně se není ani nač těšit. Nastává nepříliš oblíbené období roku.
 
celý článek >>

Zdravotní péče podle Bati
MUDr. Jiří Bakala   
Před časem vyšla kniha „80 let Baťovy nemocnice v obrazech, faktech a dokumentech 1927–2007“. Jde o historii poměrně mladé české nemocnice, která byla vybudována v roce 1927 jako soukromá nemocnice firmy Baťa.
celý článek >>

Dva životy, dvě volby
František Houdek   
Existuje jen málo témat neuchopitelnějších, než je vědecká etika. V minulých dnech prošla výročí dvou vědců, jejichž „morálka“ snad ani nemohla být rozdílnější. Připomeňme si je tím spíš, že se blíží výročí třetí – narození člověka jménem Ježíš, který je už po staletí mravním ideálem pro třetinu lidstva.
celý článek >>

Na obzoru planeta Mars
Pavel Kočička   
Českými médii proběhla před časem zpráva, že na Marsu je voda. Nic překvapivého ovšem, o vodě na Marsu se ví již od padesátých let minulého století a její existence ve formě ledu a atmosférické páry byla již několikrát potvrzena. Přesto se planeta Mars v roce 2008 znovu stala mediální hvězdou...
celý článek >>

Jak bije srdce literatury?
Pavla Köpplová   
Jaroslav Rudiš, spisovatel, trochu hypochondr a neurotik
 
celý článek >>

Lenka Procházková: Jan Palach byl dost jemný
Cecílie Jílková   
Dne 21. srpna 2008 vyšel v nakladatelství Prostor nový román Lenky Procházkové Slunce v úplňku. Pod poetickým titulem se skrývá „novodobý hrdinský epos“ – tak knihu označuje sama autorka. Vyprávění začíná dnem vpádu okupačních vojsk do Československa a líčí události roku 1968 z pohledu obyčejných lidí. Takovým obyčejným člověkem byl i Jan Palach. Jak a kde neklidnou dobu prožívala sama spisovatelka a co by dnes na její knihu řekl sám Palach? I o tom si s Lenkou Procházkovou povídala její dcera Cecílie Jílková.
celý článek >>

Půjčovat knihy už nestačí.
Günter Bartoš   
Dvanáctiletá Zuzana a její kamarádka Karolína vědí, jak strávit příjemné odpoledne po škole. Dvakrát do týdne se vypraví do Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně, kde se válejí na polštářích v dětské čítárně a čtou si časopisy pro dívky. A když je to přestane bavit, chvíli si hrají s křečkem nebo si jen tak povídají. Po dvou hodinách jdou domů. Možnosti dětí v knihovně popsal japonský spisovatel Haruki Murakami v románu Kafka na pobřeží: „Takové děcko, kterému se nechce domů, má dost zúžený výběr, co se týká toho, kam jít. Do kavárny nemůže a do kina taky ne. Zbývá mu jen ta knihovna. Za vstup se neplatí a samotné dítě tam nikomu nevadí. Můžete se tam posadit na židli a číst, co se vám zlíbí...“
celý článek >>

Můj archiv? Spíš povodí než pramen.
Eva Pivodová   
Matematika a poezie. Výtvarné umění a počítačové databáze. I takhle nesourodé oblasti spolu mohou logicky souviset. A mohou se dokonce dokonale prolínat. Jak? V archivu výtvarného umění a informačním systému, díky kterému je část archivu už přístupná na internetu. Za vším stojí výtvarník a publicista Jiří Hůla.
 
celý článek >>

Moje žena nechce do hrobu
František Houdek   
S blížícím se podzimem roku (a vlastně i života) moje žena, vedena snahou ulehčit práci našim budoucím pozůstalým, rozhodla se přeskupit poslední věci rodiny. Na jednom z půvabných pražských hřbitovů vyhledala a zakoupila volný hrob se záměrem sestěhovat do něj ostatky našich nejbližších předků, rozptýlené dosud do hrobů i lokalit několika. Chtěla to stihnout do svátku Památky zesnulých, ale úřední šiml řehtá v každém věku.
V sobotu 15. listopadu jsem do batohu naložil dvě urny, jakož i rýček s lopatkou, též pár chryzantém v květináčích, a vyrazili jsme.
Práce mi šla od ruky. Po nálezu nártní kosti jsem se proměnil v archeologa a lokalita v pravěké pohřebiště. Manželka však moje nadšení nesdílela a přivolala hrobníka, který, vždy připraven k radě i pomoci, zevloval mezi hroby.
celý článek >>

Delta Dunaje
Jan Andreska   
Řeky začínají a končí. Začátků, tedy pramenů, je mnohem víc. Ale ústí, opravdových velkých setkání řeky a moře, je málo – úměrně tomu, že se řeky na svých cestách stékají a do moří tak dorážejí společně.
celý článek >>

předchozí číslo následující číslo ročníky





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA