Radana a Jiří Waldovi

Různorodou a mnohovrstevnatou činnost Radany a Jiřího Waldových mapuje
speciální vydání Sanquisu:
 
Fantazie láme pouta otroctví a je-li tvořivá, je dobrým základem pro lepší svět. “  To je motto všech projektů, u jejichž zrodu ti dva stáli. Jsou autory i projektu Orbis Pictus aneb Brána do světa tvoří lidské fantazie, který dnes už představuje několik velmi úspěšných interaktivních výstav. Všechny koncipoval Petr Nikl, v současné době připravuje společně s manželi Waldovými rozsáhlou výstavu pro rakouský Linec.
 

 
Jiří Wald: Medicína trochu jinak
Kapitoly z připravované vzpomínkové knihy
 

 
1. kapitola - Fenomén jménem Wobenzym – a odpovědnost
„Vsadil jsem na synergii. Tento způsob myšlení a jednání, postavený na odvážném spojování na první pohled zcela nesouvisejících, ba dokonce odlišných věcí, se stal postupně nejsilnějším nástrojem našeho podnikání,“ konstatuje Jiří Wald.
Celý článek ZDE

2. kapitola - Fenomén Wobenzym – a Karl Ransberger
„Po celou dobu náročné cytostatické léčby a ozařování moje žena skoro netrpěla žádnými vedlejšími účinky. I když se nemoc nedala zastavit, všichni odborníci se shodli, že ty dva roky navíc jsme získali díky dobře zvolené komplexní léčbě. V rámci ní sehrály proteolytické enzymy významnou roli ve smyslu protizánětlivého, antiedematozního a analgetického efektu včetně obnovy porušené homeostázy imunitního systému,“ píše Jiří Wald v druhé kapitole svých vzpomínek. Osudové setkání s Karlem Ransbergerem, který posílal zdarma tehdy nedostupné léky do komunistického Československa mnoha nemocným, pak určilo, kam budou směřovat jeho další kroky. Stanovili si společně nemalý cíl: prosadit u nás systémovou enzymoterapii.
Celý článek ZDE
 
O Karlu Ransbergerovi více ve filmu Zakladatelé systémové terapie...

Film naleznete zde


3. kapitola - Fenomén Wobenzym - a Mikrobiologický ústav
„Moje statečná žena zanechala řadě lékařů, kteří zblízka viděli její zápas, jasný doklad o významu komplexní terapie při nádorových onemocněních. Jak ale přesvědčit ostatní? Jak pohnout stojatými vodami českého zdravotnictví?“ Takové otázky si kladl Jiří Wald na podzim roku 1983, když mu rakovina vzala manželku. Rozhodující se pro něj pak stalo setkání s Karlem Ransbergerem, majitelem firmy MUCOS Pharma GmbH. Společně s ním se rozhodl prosadit v Československu systémovou enzymoterapii.
Celý článek ZDE
Archivní dokumenty
ZDE


4. kapitola - Fenomén Wobenzym – a listopadový převrat
Naše návštěvy u Karla Ransbergera v Grünwaldu u Mnichova v druhé polovině osmdesátých let byly vždy mimořádně zajímavé. Jejich atmosféra byla navíc umocněna skutečností, že v jeho domě před lety žil také profesor Max Wolf, zakladatel systémové enzymoterapie. Většinu svého života působil v Americe, kde patřil k průkopníkům celostního pohledu na léčbu nemocných, ale i když posléze pobýval v Německu, jezdila za slavným lékařem stále řada prominentních pacientů ze všech koutů světa. Tady v Grünwaldu se setkávaly osobnosti z nejrůznějších oborů, diskutovalo se o medicíně, umění i politice. A tady se také – po smrti Maxe Wolfa – usadil na nějakou dobu i Karl Ransberger a dál rozvíjel tradici setkávání a vědeckých, uměleckých či politických diskusí.
Celý článek ZDE



Jiří Wald: Příběh Audabiac
Příběh Audabiac se začal psát v roce 1998. Tehdy, po ničivých záplavách na Moravě, mi zavolal jeden novinář a zeptal se, zda by náš podnik nemohl nějak pomoci zaplaveným dětským domovům. Děti už několik týdnů žijí v provizorních ubytovnách, teď se však musí vrátit do domovů – a ty jsou stále vlhké, plné plísní.
Více o Příběhu Audabiac najdete zde.

Videa k projektům Audabiac a Orbis Pictus si můžete prohlédnout zde.

 
Další související texty, informace, materiály...
 

 
Vědec a filozof, který měl být zapomenut
Je to přesně devadesát let: na přelomu roků 1919 a 1920 byl rektorem nově zformovaného Českého vysokého učení technického jmenován profesor František Wald. Přední český chemik, který řadu let působil v Kladenských železárnách, učil na pražské technice už od roku 1908. Jmenování rektorem bylo vrcholem jeho profesní kariéry a projevem společenského uznání, kterého se mu dostávalo v masarykovské republice.
Celý text článku
Rozpravy z dějin hutnictví
František Wald - teoretický fyzikální chemik a analytický metalurg
Celý text článku ve formátu pdf naleznete zde.
 
Eseje, korespondence, studie
Prof. Klaus Ruthenberg uspořádal zajímavým způsobem články z odborného tisku významného českého chemika a filosofa Františka Walda, profesora a rektora ČVUT.
 
Všechny knihy lze objednat v nakladatelství WALD Press na adrese Španělská 10, 120 00 Praha 2, anebo přes internet prostřednictvím webových stránek www.kosmas.cz.

Několik vět...
Dostal jsem od paní šéfredaktorky k dispozici 1500 znaků, abych zavzpomínal na přelomovou událost v historii komunistické tyranie v Československu. U nás doma jsme poslouchali jen Svobodnou Evropu, Hlas Ameriky a BBC, a tak jsme byli o obsahu Několika vět brzy informováni. Bylo jasné, že podepíšeme.
Celý text článku


Návštěva v ateliéru sochaře Jana Pichla
Přicházeli postupně. Nejprve Antonín Dvořák, pak Zdeněk Fibich, Bedřich Smetana, Bohuslav Martinů, Božena Němcová a také bratři Grégrové, Václav Holzknecht, František Wald nebo Miroslav Macháček...
Celý text článku

NEPŘEHLÉDNĚTE:

Ústav pro studium totalitních režimů na stránkách www.svazky.cz informace, které mohou čtenáře uvádět v omyl, resp. navodit dojem, že všechny osoby uvedené v tzv. Svazkové agendě spolupracovaly s bývalou Státní bezpečností.Je pravděpodobné, že díky tomuto pochybení Ústavu pro studium totalitních režimů budou stovky statečných lidí, kteří spolupráci se Státní bezpečností před lety odvážně odmítli a vystavili sebe i své blízké obrovskému riziku, pokládáni za  slabochy, zbabělce, prospěcháře a lháře.
Naší jedinou možnou obranou proti další manipulaci je zveřejnění dokumentů, které tento omyl jednoznačně vyvracejí.
Více čtěte zde



Přinášíme přehled článků, které napsal Jiří Wald pro časopis Sanquis:


Niklovo srdce na prodej

Šťastnou cestu

Před dvaceti lety byly také Vánoce…

O filantropii

Několik vět...

Téma čísla : Pomluva

Galerie Audabiac

„Uměním ke svobodě“

Jak jsem potkal fotografa Bohdana Holomíčka

Jak jsem potkal fotografa Tarase Kuščinského

Jak jsem potkal fotografa Johna Phillipse
 
Foto: Ondřej Petrlík a archiv firmy MUCOS Pharma CZ, s.r.o.




poslat e-mailem