SANQUIS PLUS - Pražský orloj

 
Podobizna Jana Táborského z Klokotské Hory. Kresba podle jeho (zřejmě vlastního) portrétu ze Zprávy o orloji z roku 1570. Jan Táborský, ač byl profesí spíše písmák a kaligraf, dokonale pochopil podstatu orloje a přispěl zásadně k jeho opravě a zdokonalení. Zanechal obšírnou zprávu o orloji, která je dodnes zdrojem poučení.
  
 
Podoba orloje na sklonku 18. století. Ilustrace je provedena podle leptu Caspara Plutha z roku 1793. V přízemí orloje jsou patrné řemeslnické krámky, které zde stály až do 1. poloviny 19. století. Pracovali v nich „rodšmidi“, tedy soustružníci kovových předmětů. Ve spodní části orloje je vidět osazené, ještě barokní kalendárium. Bylo nahrazeno novou deskou v roce 1866 s malbami J. Mánesa. V horní části jsou okénka pro apoštoly, ale nikoli v podobě, jak je známe dnes. Datace umístění apoštolů je dodnes záhadou.
 
Detailní pohled na astroláb dne 18. června v 11 hodin a 38 minut. Orloj ovšem minuty exaktně nezobrazuje, jejich přesná hodnota je na novějších cifernících na radnici. Slunce je ve znamení Blíženců a za tři dny vstoupí do znamení Raka. Zlacená ručička ukazuje mezi 15 a 16 hodinu staročeského času. Popis hlavních ukazatelů: [1] Stupnice staročeského času s arabskými číslicemi (tzv. čtyřiadvacetník); [2] Půlená stupnice, tzv. německá s římskými číslicemi (měří čas podle dnešních zvyklostí); [3] Zodiak neboli zvířetník; [4] Sluneční rafije a zároveň ukazatel času; [5] Měsíční rafije, kulička ukazuje i měsíční fáze; [6] Ukazatel hvězdného času; [7] Soumraková kružnice.
 
Kresba rozebraného mechanismu měsíční koule. Jde o tzv. mysteriózní mechanismus, kdy není patrné, jakým způsobem se součástka pohybuje. Vtip tohoto ukazatele spočívá v tom, že jedna půlkoule je stříbrná a jedna černá. Jak se koule otáčí, simuluje fáze měsíce. Převod je ukryt uvnitř kuličky.
 
I v digitální éře vzbuzuje pražský orloj úžas a potěšení tisíců lidí.
 
 
 
 
 




poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA