reklama




naši partneři
 
reklama


První antiseptický obvaz
Pavel Kočička  
SANQUIS č.62/2009, str. 82


Před 135 lety byly vyrobeny první moderní obvazové materiály, jež zabraňují přístupu infekce do ran. Objevy anglického lékaře a německého chirurga daly vzniknout oboru, pro nějž se zatěžkávací zkouškou stala první světová válka.
 
Devatenácté století. Amerikou projíždí první mezikontinentální vlak, Britové dokončují v Egyptě Suezský průplav a Jules Verne píše své první fantastické romány. Století pokroku, a přitom v nemocnicích často umírají lidé po banálním zranění. V roce 1861 lékaři soudí, že gangrénu a další infekce způsobuje špatný vzduch. Anglický lékař Joseph Lister se snaží této teorii přijít na kloub, nemocniční pokoje větrá a udržuje co nejvíce čisté, ale více než polovina jeho pacientů stejně umírá. Poučen novými objevy Louise Pasteura se Lister snaží dodržovat ještě víc hygienu. K dezinfekci místnosti používá kyselinu karbolovou, kterou dezinfikuje také nástroje, rány i obvazový materiál. A úmrtnost závratně klesne na 15 %. Lister chápe, že infekce způsobují mikroorganismy.
Jde o zásadní objev, ale v Británii Listerovy myšlenky nenacházejí úrodnou půdu. Lékařům se zdají příliš revoluční až šarlatánské a odmítají je. Naopak němečti chirurgové tento průkopnický objev vítají, a tak Lister píše dopis Paulu Hartmannovi staršímu, jenž v Německu vlastní rozsáhlé bělírny, detailně mu popisuje výrobní proces prvního antiseptického krytí ran a posléze uděluje jeho firmě lincenci k průmyslové výrobě Listerovy karbolové gázy.
Firma Paul Hartmann měla za sebou zrovna těžké období. Složitá ekonomická situace po francouzsko-pruské válce v letech 1870–1871 donutila velké bělírny v Alsasku přesunout své provozy do Německa a Paul Hartmann starší musel hledat novou cestu pro svůj podnik. Byl fascinován pokroky v medicíně a za pobízení svého syna Arthura, který byl profesorem medicíny, se rozhodl soustředit na výrobu obvazových materiálů.
Tak se ve 20. letech minulého století vyráběly náplasti

Do té doby se obvazy vytvářely ze zbytků látek určených k rozemletí. Když chtěl Hartmann začít s výrobou, musel nejprve najít vhodný nový materiál. Surová bavlna nebyla dobré řešení, protože její vlákna obklopuje vosk odpuzující vodu a pektinová vrstva. Jemná bavlněná vlákna snadno přilnou k hnisající ráně, což komplikuje léčbu. Při převazování se obvykle strhne strup, rána se déle hojí.
Paulu Hartmannovi pomohl nakonec německý chirurg Victor von Bruns. Zjistil, jak mastnou vrstvu z bavlny odstranit a chemickým postupem vytvořit vatu, která skvěle absorbuje tekutiny, a je proto ideální ke krytí ran. Brunsův objev byl podnětem k tomu, aby Hartmann založil první továrnu na krycí materiály v Německu, kde posléze začal podle návodu anglického lékaře Josepha Listera vyrábět v roce 1874 antiseptické obvazy.
Dva Němci a jeden Angličan stáli tedy u zrodu nového oboru a všichni tři si jistě uvědomovali jeho převratný význam pro medicínu. Co tušit nemohli? Kolik bolesti a utrpení přinesou světu první a druhá světová válka...
 
Absorbční vata, balíček z 80. let 19. století
Paul Harmann st. založil svou firmu poté, co obdržel bělicí patent
Po první světové válce se firma zaměřila na civilní zákazníky

Foto: archiv firmy

Celý článek ve formátu pdf naleznete zde.


obsah čísla 62 ročník 2009





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek