reklama




naši partneři
 
reklama


Vesmír roste jako z vody
František Houdek  
SANQUIS č.71/2009, str. 60


Na listopad připadají dvě výročí Edwina Hubbla, objevitele rozpínání vesmíru, eponyma nejvýznamnějšího astronomického dalekohledu dneška.

Koncem roku 1919 přišel na hvězdárnu Mount Wilson v Kalifornii začínající astronom Edwin Hubble (narozen 20. listopadu 1889 v americkém Marshfieldu). Měl za sebou zajímavou anamnézu. Ředitel střední školy se s ním loučil slovy: „Edwine Hubble, čtyři roky jsem tě zkoumal a ani jednou jsem si nevšiml, že bys aspoň deset minut dával pozor... Tady máš stipendium na univerzitu!“
Když posléze Hubble jako student s partou zeměměřičů vytyčoval v pusté oblasti Velkých jezer trasu pro železnici, přepadli ho bandité. I s nožem v zádech zmlátil jednoho tak, že druhý vzal nohy na ramena. A když mu otec zakázal hrát fotbal za univerzitní jedenáctku, poněvadž ho považoval za příliš hrubý sport, Edwin se z trucu dal na box. Šel mu tak dobře, že to nějakou dobu vypadalo na profesionální ring.

Expandující talent
Těsně před první světovou válkou dokončil v Oxfordu studium mezinárodního práva. Místo vstupu na dráhu diplomata však začíná psát dizertaci z astronomie. Může za to dalekohled, který dostal od dědy k osmým narozeninám. „Nechal jsem práva plavat kvůli astronomii. Věděl jsem, že i kdybych v ní vůbec nevynikl, byla to astronomie, na čem mi záleželo.“ Hned po válce, jejíž konec strávil jako dobrovolník v evropských zákopech, se pustil do studia nejvzdálenějších a nejtajemnějších objektů tehdejší astronomie – mlhovin. Observatoř na Mt. Wilsonu si vybral proto, že disponovala tehdy největším dalekohledem světa (o průměru zrcadla dva a půl metru). Za pomoci výtečného pozorovatele Miltona Humasona tedy Hubble studoval spirální mlhoviny. Po pár letech je identifikoval jako galaxie srovnatelné s naší Mléčnou dráhou a dokázal, že představují vyšší, takříkajíc velkorozměrný stupeň struktury vesmíru („hvězdné ostrovy“ ve „vesmírném oceánu“). Poprvé své poznatky publikoval 22. listopadu 1924 v New York Times. Už tímto objevem vstoupil na astronomický Olymp.
 
Edwin Hubble, právník a hlavně astronom

Spektra nelžou
Mlhoviny–galaxie začal následně spektrálně třídit. Logicky se přitom domníval, že mezi nimi najde objekty s žádným, modrým i rudým dopplerovským posuvem, že tedy vůči Zemi budou buďto nehybné, nebo se budou přibližovat či se vzdalovat. Ke svému úžasu shledal, že se téměř výhradně vzdalují. Dokonce nejen od nás, ale i od sebe navzájem... Ba, vesmír jako celek se rozpíná! Z hodnot rudých posuvů Hubble dokonce formuloval matematický zákon této expanze: radiální (zde ve smyslu „odstředná“, přičemž pomyslným středem je pozorovatel) rychlost galaxií je přímo úměrná jejich vzdálenosti od pozorovatele. Konstanta této úměrnosti dnes nese Hubbleovo jméno.
Když svůj objev Hubble v březnu 1929 publikoval (v měsíčníku Národní akademie věd USA), astronomický svět utrpěl šok. Padla totiž od věků přijímaná představa vesmíru neměnného, věčného; představa zafixovaná natolik, že jí podlehl i takový vědecký obrazoborec, jakým byl Albert Einstein. Již z jeho původních rovnic obecné teorie relativity z roku 1915 totiž plynulo, že vesmír se buď smršťuje, nebo rozpíná. Zděšený génius proto rovnice „spoutal“ uměle vloženou kosmologickou konstantou tak, aby vesmír zůstal statický. Později to nazval největším omylem svého života.
„Sotva se někomu z astronomů, o Koperníkovi a Galileovi nemluvě, podařilo udělat tak revoluční převrat v našich představách o vesmíru, a přitom za tak krátké období,“ shrnuli později Hubbleovo dílo dvacátých let dva významní sovětští astronomové. Edwin Hubble, nobelovským výborem velkoryse přehlížený autor jednoho z největších objevů světové přírodovědy, zemřel koncem září 1953 na infarkt. Jím objevený „jízdní řád vesmíru“ však platí navěky – v současnosti se vesmír rozpíná rychlostí 74 km/s na jeden milion parseků (1 pc je zhruba tři biliony km), každý krychlový metr jeho objemu tedy ročně nabude o čtvrt kubického milimetru.

Foto: archiv



obsah čísla 71 ročník 2009





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek