Warning: mysql_connect() [function.mysql-connect]: Headers and client library minor version mismatch. Headers:100512 Library:30308 in /www/doc/www.sanquis.cz/www/config.php on line 8
SANQUIS - 2009/71 Včasná diagnostika zhoubných nádorů


reklama




naši partneři
 
reklama


Včasná diagnostika zhoubných nádorů
prof. MUDr. M. Zavoral Ph.D.  prof. MUDr. J. Vorlíček CSc.  doc. MUDr. B. Seifert Ph.D.  MUDr. V. Dvořák   doc. RNDr. L. Dušek Ph.D.  prof. MUDr. J. Daneš CSc.  prof. MUDr. Jitka Abrahámová DrSc. 
SANQUIS č.71/2009, str. 82


Vysoká onkologická zátěž české populace je všeobecně známa. Neustále stoupající incidence překročila v roce 2006 hranici 68 000 nově diagnostikovaných pacientů; ročně na zhoubné nádory umírá více než 27 000 osob.
Jedná se o celospolečenský problém, kterému můžeme účinně čelit pouze se znalostí adekvátních faktů, což znamená především identifikaci rizikových faktorů a ohrožených skupin obyvatel, znalost počtu nemocných a trendů v léčebné zátěži. V dané situaci buduje Česká onkologická společnosti ČLS JEP (ČOS) svou informační strategii na kombinaci populačních a klinických registrů. Poděkování zaslouží všichni pracovníci a zejména lékaři, kteří zajišťují sběr dat nad rámec svých pracovních povinností. Jen díky tomu jsou k dispozici využitelná data, což doloží i tento článek.
Základem systému musí být ovšem data reálná, sbíraná v klinické praxi. Nelze pouze přejímat mezinárodní údaje, tyto nepomohou posoudit problémy v našem zdravotnickém systému. Hlavním zdrojem dat o epidemiologii zhoubných nádorů je Národní onkologický registr ČR (NOR). NOR je součástí komplexní onkologické péče a při reprezentativním pokrytí 100 % české populace obsahuje za období 1976–2006 více než 1,4 milionu záznamů. Registrace novotvarů je legislativně zakotvena a je povinná. Veřejnosti jsou data zpřístupněná v agregované podobě na webovém portálu www.svod.cz.

Tabulka 1. Přehled epidemiologie zhoubných nádorů (ZN) v české populaci*

ParametrCelkemMužiŽeny
Roční incidence ZN (r.2006)663,4/100 tis. obyvatel714,9/100 tis. mužů614,2/100 tis. žen
Absolutní počet nově diagnostikovaných
ZN (r.2006)
682463593232314
Roční mortalita ZN (r.2006)271,2/100 tis. obyvatel305,5/100 tis. mužů238,4/100 tis. žen
Absolutní počet zemřelých na ZN (r.2006)278951535412541
Tři nejčastější diagnózy (% nově hlášených diagnóz v r.2006)jiný kožní nádor (24,3%)
tlusté střevo a konečník (11,5%)
plíce (9,1%)
prs (8,7%)
jiný kožní nádor (24,1%)
prostata (13,5%)
tlusté střevo a konečník (12,8%)
plíce (12,7%)
jiný kožní nádor (24,5%)
prs (18,3%)
tlusté střevo a konečník (10,0%)
děloha (5,9%)

*Všechny zhoubné nádory včetně jiných nádorů kůže (C00–C97)

Realita ČR: vysoká onkologická zátěž a příliš mnoho pozdě zachycených onemocnění
Tabulka 1 dokládá, že ČR patří ke státům s velmi vysokou onkologickou zátěží, a počty maligních onemocnění se pravděpodobně budou dále zvyšovat v důsledku stárnutí populace. Pro posuzování počtu onkologických pacientů nestačí pouze znalost diagnózy, nutná je i stratifikace dle klinických stadií onemocnění. ČOS buduje systém, který nabízí predikce počtu léčených pacientů včetně klinického stadia (tab. 2).
 
 
Včasný záchyt je bezpochyby jedním z nejdůležitějších předpokladů úspěšné léčby nádorových onemocnění. Z tohoto pohledu lze malignity v ČR rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří novotvary s nízkým podílem časných stadií, u kterých zásadní zlepšení stavu není reálně očekávatelné. Jde především o některé nádory trávicího traktu (nádory jater, žlučníku a žlučových cest, slinivky břišní), dále nádory plic a nádory hlavy a krku.
Druhou skupinu tvoří novotvary s relativně vysokým podílem časných stadií, u nichž již je dostupná efektivní diagnostika, nebo je zaveden screening. Patří sem všechny nádory kůže, nádory varlete, nádory prsu a hrdla děložního a dále nádory ledvin, močového měchýře a prostaty.
Třetí skupinu tvoří novotvary s relativně nízkým podílem časných stadií, které jsou však preventabilní a zvýšení podílu časných stadií je reálně možné. Jde především o nádory tlustého střeva a konečníku, u kterých je sice zaveden screening, nicméně k žádoucímu nárůstu podílu časných stadií zatím nedochází (z ročně nově diagnostikovaných 8300 pacientů je více něž 54 % zachyceno v klinickém stadiu III a vyšším). Zde má česká onkologická péče největší rezervy, jejichž náprava je možná pouze kooperací všech angažovaných lékařských odborností (praktických lékařů, gastroenterologů, gynekologů, onkologů) a posílením screeningu.
Screening je v ČR iniciován u tří preventabilních onkologických diagnóz, nicméně o reálném úspěchu můžeme zatím hovořit pouze u mamografického screeningu karcinomu prsu. Ovšem ani sebedokonalejší screening sám o sobě nic nezmůže, nebudou-li se ho lidé účastnit. Nedokáže-li české zdravotnictví oslovit a motivovat cílovou populaci k pravidelné účasti na preventivních vyšetřeních, vyjde veškerá snaha nadarmo. Další podmínkou úspěchu je pravidelně opakovaná účast lidí ve screeningu. V případě, že nebudou respektovány doporučené intervaly návštěv, příznivý efekt screeningu může být anulován. Informace o screeningových programech probíhajících v ČR jsou uvedeny na stránkách www.mamo.cz, www.cervix.cz a www.kolorektum.cz.
 
Včasná diagnostika není pouze screening
Při zdůrazňování významu včasné diagnostiky nesmíme zapomínat na vysokou prevalenci malignit, která v roce 2006 v ČR přesáhla 380 000 pacientů. Rostoucí prevalence s sebou nese obrovskou zátěž pro všechny lékařské odbornosti zapojené do dispenzární péče. Dříve diagnostikovaní onkologičtí pacienti tvoří nadto vysoce rizikovou skupinu, ohroženou jednak relapsem primárního onkologického onemocnění a dále také zvýšeným rizikem výskytu jiné, následné malignity. Tuto skutečnost lze demonstrovat na příkladu kolorektálního karcinomu, kde k epidemiologické zátěži české populace významně přispívá výskyt nádorů kolorekta jako dalších (druhých, případně třetích) primárních nádorů u téhož pacienta.
Analýza dat NOR odhalila narůstající počet těchto mnohotných maligních onemocnění v čase. Zatímco v období do roku 1990 šlo o necelá 3 % z celkového počtu kolorektálních karcinomů, v období po roce 1995 již tento podíl překročil 10 % a dostupná data z roku 2006 odhalují více než 15 % těchto onemocnění. V současnosti se karcinom kolorekta v postavení dalšího primárního nádoru dá očekávat až u 1200 osob ročně. Onkologická pracoviště se samozřejmě musejí plně věnovat i těmto pacientům.


Foto: Ondřej Petrlík



obsah čísla 71 ročník 2009





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek