|
reklama
| Umělá výživa |
|
MUDr. Martin Gregora |
| SANQUIS č.72/2009, str. 76 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
| I přes všechny pokroky, kterých umělé mléčné formule za posledních několik let dosáhly, zůstává mateřské mléko jedinečnou, v pravém slova smyslu funkční potravinou, kterou nelze beze zbytku nahradit. Jsou však situace, kdy matky kojit nemohou...
|
|
Před porodem je většina žen odhodlána kojit a u více než 95 % z nich se to v prvních poporodních dnech podaří. Do konce šestého měsíce věku dítěte kojí výlučně již asi jen 35 % matek. K největšímu poklesu dochází kolem třetího měsíce. Nižší procento výlučně kojených dětí v prvním půl roce souvisí mimo jiné s vyšším věkem rodiček a se stoupajícím trendem počtu přeživších krajně nezralých dětí. Zdaleka tedy nejde jen o to, že by vázla edukace matek, či nebylo dostatečně propagováno kojení. Jsou prostě situace, kdy i při nejlepší snaze matky a jejího okolí je doba výlučného kojení krátká, nebo se nepodaří laktaci nastartovat vůbec.
Možnosti výživy kojence náhražkami mateřského mléka
K dispozici jsou dva základní typy mléčných formulí: počáteční (startovací) – vhodné pro výživu kojenců od narození, nemohou-li být kojeni (obvykle jsou označovány číslem 1), a pokračovací – pro výživu kojenců starších šesti měsíců, měly by tvořit pouze část smíšené stravy a nemají se používat jako náhrada mateřského mléka v prvních šesti měsících života, pokud o dřívějším zavedení nerozhodne odborník (obvykle se označují číslem 2).
Úprava umělého mléka se týká všech jeho hlavních složek: bílkovin, sacharidů i tuků. Počáteční a pokračovací výživa musí splňovat mikrobiologické požadavky stanovené předpisem Evropských společenství o mikrobiologických kritériích. Pro jejich výrobu se nesmějí používat zemědělské produkty ošetřené pesticidy.
V posledních letech se podařilo v procesu přibližování se ideální potravině – mateřskému mléku – udělat výrazný krok kupředu. Vyjma fortifikace železem, minerály a stopovými prvky se podařilo obohatit umělá mléka o prebiotika a probiotika, nukleotidy, polynenasycené mastné kyseliny (LC-PUFA) a další látky. Vznikla speciální mléka – parciální hydrolyzáty – pro děti s rizikem alergie a extenzivní hydrolyzáty či směsi aminokyselin pro alergiky, antirefluxní mléka a formule s nízkým obsahem laktózy. Existují fortifikáty mateřského mléka a speciální hyperkalorická mléka pro děti s nízkou porodní hmotností. Na trhu jsou také upravené formule pro děti s funkčními zažívacími potížemi.
Každá porce mléčné formule má být vždy připravena čerstvě. Láhev s mlékem se nemá přechovávat v ohřívačích nebo termoskách. Pokud je třeba ponechat porci v pokojové teplotě, je maximální doba užití čtyři hodiny. Pro přípravu stravy se doporučuje používat balenou vodu s označením „kojenecká voda“.
Umělá výživa plně zabezpečí zdravý růst a vývoj dítěte, které nemůže být kojeno. Mateřské mléko ale vždy zůstane nedostižným vzorem pro její výrobu.
Batolecí mléčné formule, nebo kravské mléko?
Doporučení k zavádění pasterovaného plnotučného kravského mléka se různí. Většina zemí připouští jeho konzumaci po prvním roce života, někdy i dříve (Kanada, Dánsko, Švédsko od 9. až 10. měsíce). Evropská společnost pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu doporučuje vzít v úvahu regionální zvyklosti a připouští užívání neupraveného kravského mléka při přípravě pokrmů před prvním rokem života. Jako nápoj se do roku věku kravské mléko nedoporučuje.
|
|
 | | Pieter de Hooch, Žena kojící nemluvně s dítětem a psem, 1658–1660, výřez |
|
|
Za optimální z hlediska výživových potřeb dítěte lze považovat batolecí mléka. Jsou to pokračovací mléka pro děti od roku věku. Jejich výhodou oproti pasterovanému plnotučnému kravskému mléku je definovaný poměr živin a mikronutrientů, fortifikace železem, ale i přídavek prebiotické vlákniny nebo probiotických kultur a také polynenasycených mastných kyselin. Tato mléka se označují číslicí 3 nebo slovem JUNIOR.
Výživa nezralých novorozenců po příchodu z porodnice
Kvalitní výživa je alfou a omegou pro správný vývoj a růst dítěte. U nezralého dítěte to platí dvojnásob. Pro rozhodování o způsobu výživy nezralých dětí po propuštění z porodnice je rozhodující růst dítěte, poměr váhy a délky a růst obvodu hlavy.
Ideální výživa pro děti s váhou odpovídající postkoncepčnímu věku je kojení. Není-li to možné, měly by být živeny počáteční formulí fortifikovanou dlouhými polynenasycenými kyselinami (LC-PUFA). Kojenci se subnormální váhou vzhledem k postkoncepčnímu věku by měli být živeni mateřským mlékem s přidáním fortifikátorů, a pokud nemohou být kojeni, měli by dostávat speciální, hyperkalorickou formuli (postdischarge) s vyšším obsahem bílkovin, minerálů, stopových prvků a LC-PUFA. Toto mléko se pak doporučuje do věku 40–52 týdnů.
Mléka k prevenci potravinových alergií
Kojení snižuje riziko alergických projevů a mělo by být upřednostňováno. Při nemožnosti výživy mateřským mlékem u dětí s prvostupňovou alergickou zátěží se doporučují mléka se sníženou antigenicitou, hydrolyzované formule. Částečné hydrolyzáty slouží pouze k prevenci alergií, zatímco extenzivní hydrolyzáty nebo směsi aminokyselin jsou léčebným opatřením u dětí s prokázanou nesnášenlivostí bílkoviny kravského mléka (ABKM). Udává se, že vzniká asi u 1–3 % kojenců. Po přechodu na umělé mléko se během dnů až týdnů objeví trávicí potíže: bolesti břicha, zvracení, průjem. Jejich intenzita a závažnost se stupňují. V řídkých stoličkách bývají nitky krve. Dítě neprospívá, často trpí ekzémem. Vzácností nejsou ani dýchací potíže.
Rozhodnutí o podání extenzivních hydrolyzátů je v rukou specialisty (pediatr, alergolog, gastroenterolog). Počáteční či pokračovací mléka určená k prevenci alergií se označují symbolem HA.
Antirefluxní mléka
Regurgitace jsou v kojeneckém věku běžný jev a obvykle nevyžadují při normálním prospívání dítěte žádnou léčbu. Antirefluxní mléčné formule obsahují látky, které zvyšují viskozitu mléka v žaludku (bramborový škrob, karobová mouka). Studie s jícnovou pH metrií prokázaly, že formule s přídavkem ztužovadla snižují sice počet refluxních epizod, ale že celkový čas expozice kyselému bolusu v jícnu zůstává nezměněn. Antirefluxní mléka by měla být vyhrazena pro skupinu dětí, které často ublinkávají a neprospívají. Současně podle klinického stavu je potřeba dalších vyšetření a sledování. Nemalé procento regurgitací nereagujících na obvyklá dietní a režimová opatření je spojeno s výskytem alergie na bílkovinu kravského mléka.
Mléka se sníženým obsahem laktózy
Jedná se o léčebné dietní přípravky kojenecké výživy pro děti, které trpí dočasnou nebo trvalou nesnášenlivostí mléčného cukru. Dočasná nesnášenlivost může vzniknout po závažnějším průjmovém onemocnění. Tato mléka by neměla být první volbou při běžné gastroenteritidě.
|
|
Repro: Wikimedia Commons
Celý článek ve formátu pdf naleznete zde.
|
|
|
|
obsah čísla 72 |
 |
ročník 2009 |
|
témata |
|
|
