Warning: mysql_connect() [function.mysql-connect]: Headers and client library minor version mismatch. Headers:100512 Library:30308 in /www/doc/www.sanquis.cz/www/config.php on line 8
SANQUIS - 2011/94 Lymfedém po operacích a ozařování (2011/94)


reklama




naši partneři
 
reklama


Lymfedém po operacích a ozařování (2011/94)
redakce  
SANQUIS č.94/2011, str. 74


Co je lymfatický systém?
Kromě cévního systému, který tvoří tepny, žíly a vlásečnice, existuje v našem těle ještě lymfatický (mízní) systém tvořený soustavou lymfatických cév a orgánů. K lymfatickým orgánům patří mj. lymfatické uzliny a slezina. Přechod mezi cévním a lymfatickým systémem tvoří tkáňový mok. Je to tekutina, která obklopuje buňky ve tkáních.
Do tkáňového moku proniká přebytečná voda, která unikla z buněk s různými odpadními produkty metabolismu. Dále obsahuje velké molekuly bílkovin, kapénky tuku, zbytky odumřelých buněk a bílé krvinky. Tyto složky nepronikají do krevních vlásečnic, ale dostávají se do lymfatických vlásečnic a jsou dále odváděny jako lymfa lymfatickými cévami. Při průchodu lymfatickými uzlinami se míza čistí od různých škodlivin.

Lymfatický systém má dvě základní funkce:
1. Odstraňuje (drénuje) z mezibuněčného prostoru tekutinu a látky, které není schopen odstranit žilní systém. Tyto látky jsou produktem normální činnosti buněk. Mimo to se ale ve větší míře hromadí při zánětu, nebo v průběhu hojení nejrůznějších poranění. 2. Je součástí obranného systému našeho organismu především proti infekci a nádorovému onemocnění. Lymfatický systém tak sehrává nezastupitelnou roli ve vytváření „zdravého životního prostředí“ okolo každé buňky našeho organizmu.

Proč vzniká lymfedém?
Při poruše proudění lymfy v postižené oblasti dochází v mezibuněčném prostoru k hromadění tekutiny s vysokým obsahem bílkovin a dalších látek, které při delším trvání lymfedému vyvolávají chronický zánět a přestavbu normální tkáně ve vazivo.
Porucha proudění lymfy může mít různé příčiny. Může vznikat při vrozených vadách vývoje lymfatického systému (primární lymfedém), nebo po jeho poškození (sekundární lymfedém). K přerušení lymfatických cest může dojít při úrazu nebo operaci, a to zejména tehdy, když chirurg musí odstranit lymfatické uzliny. Další příčinou poškození lymfatických cest mohou být záněty (zejména opakované a chronické), ozařování (radioterapie), útlak nádorem, těžké poškození žilního systému nebo některá onemocnění vyvolaná parazity.
Primární lymfedém vzniká ročně asi u 40 osob ze 100 000 obyvatel. Může se vyvinout krátce po narození, ale i v průběhu puberty nebo v dospělosti. Častěji postihuje ženy než muže.
Sekundární lymfedém vzniká u 10-40 % pacientů, kteří podstoupili chirurgické odstranění nebo radioterapii lymfatických uzlin na krku, v podpaždí, v pánvi nebo tříselné krajině. Podle toho se může rozvinout lymfedém v oblasti hlavy a krku, na horní či dolní končetině, v oblasti zad nebo břišní stěny. Lymfedém může vzniknout i v důsledku odstranění jediné lymfatické uzliny!
Lymfedém se vyvíjí nenápadně
Sekundární lymfedém se může vyvinout v těsné návaznosti na vyvolávající příčinu, např. vzápětí po operačním zákroku, častěji se však objevuje až v průběhu několika následujících měsíců či let.

Podle závažnosti dělíme lymfedém do čtyř stadií:
Stadium latentní (skryté) – pacient nemá zjistitelný otok, má však výrazné obtíže (bolest, pocit napětí, tlaku a otoku, únavnost) zejména po námaze. První známkou poruchy drenážní funkce lymfatického systému bez viditelných projevů otoku bývá často růže (erysipel). Opakující se erysipel pak může doprovázet všechna stadia lymfedému.
Stadium reverzibilní (vratné) – přechodná tvorba mírného otoku (např. po námaze, zpravidla večer), který po určité době sám vymizí.
Stadium ireverzibilní (nevratné) - tuhý, bledý, špatně stlačitelný edém s omezením hybnosti postiženého místa. Kůže je ztluštělá v důsledku počínající vazivové přestavby (fibrózy).
Elefantiáza – monstrózní otok horní či dolní končetiny s vazivovou přestavbou kůže a podkoží připomínající strukturu kůže slona a s úplným omezením hybnosti příslušných kloubů.

Jak lymfedém rozpoznat?
Primární lymfedém zjistíme obvykle až s nástupem viditelného otoku. Na počínající sekundární lymfedém nás upozorní nejprve bolest, pocit napětí, tlaku a otoku, únavnost nebo opakující se růže v oblasti, kde byly odstraněny nebo ozářeny lymfatické uzliny, kde proběhl zánět, nebo byl úraz. V každém případě je nezbytné o tom informovat ošetřujícího lékaře nebo vyhledat specialistu – lymfologa.

Jaké jsou možnosti léčby?
Základem úspěšné léčby je komplexní přístup spočívající ve fyzioterapii (manuální a přístrojová lymfodrenáž, bandáž, návleky, speciální cvičení) a medikamentózní léčbě (nejčastěji podpůrná léčba Wobenzymem).
Všechny informace o těchto možnostech jsou k dispozici na webových stránkách České lymfologické společnosti, pod jejímž dohledem bylo vyškoleno již několik set lymfologů a lymfoterapeutů, kteří se starají o nemocné trpící tímto onemocněním. V Praze působí dnes pět specializovaných center, v Jihomoravském kraji šest, zatímco na severu Moravy je dokonce přes deset pracovišť. Kompletní seznam najdete na www.lymfo.cz.
 
Kde hledat pomoc
Pod dohledem České lymfologické společnosti a České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně bylo vyškoleno již několik set lymfologů a lymfoterapeutů, kteří se starají o nemocné trpící lymfedémem. Tato péče dnes tvoří v České republice už poměrně rozvinutou a dostupnou síť. Více informací najdete na www.lympho.cz,  www.breastcancer.cz , www.lymfedem.cz

MUDr. Marta Honzíková: Farmakoterapie poruch lymfatické cirkulace – nové poznatky
www.sanquis.cz, sekce pro odborníky

Chcete vědět víc? Čtěte v archivu SANQUIS  Onkologie ve 21. století – soubor článků, SANQUIS 71/ 2009,
http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=lnk15&issueNo=71
 
MUDr. Pavel Strnad Csc.: Nemoci prsu, tištěný SANQUIS 54/2007,
http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art53
 
MUDr. Marta Honzíková: XXXIII. kongres Evropské lymfologické společnosti a LYMPHO 2007, tištěný Sanquis 51/2007,
http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art121
 
MUDr. Martin Hrubiško Ph.D.: Systémová enzýmová terapia - realistický pohľad klinického imunológa, tištěný Sanquis 51/2007,
http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art122
 
MUDr. Martin Wald: Mechanismy působení proteáz užívaných v systémové enzymoterapii, Sanquis 38/2005,
http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art420
 
MUDr. Zuzana Navrátilová Ph.D.: Diagnostika a léčba lymfatických otoků, tištěný Sanquis 71/ 2009, http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art2616 
 
Systémová enzymoterapie na kongresu Lympho 2009, SANQUIS č.71/2009. http://www.sanquis.cz/index1.php?linkID=art2622


Ilustrační foto: Ondřej Petrlík


obsah čísla 94 ročník 2011





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek