reklama




naši partneři
 
reklama


Editorial 2011/95
Irena Jirků  
SANQUIS č.95/2011, str. 6


Je jarní večer roku 1482, v paláci Sforzů se bude zase celou noc tančit. Možná, když budete mít štěstí a pozvou vás ke stolu, uslyšíte, jak hraje na loutnu Leonardo da Vinci. Musíte si ale pospíšit, je zřejmé, že ambiciózní Florenťan má už své hudební kariéry až nad hlavu. Právě sedá ke stolu a skládá dopis pro zdejšího vladaře. „

Nejvznešenější pane, poté, co jsem již dostatečně zhlédl a zvážil díla všech, kdo se prohlašují za mistry a odborníky na válečné stroje, vynasnažím se, aniž bych byl proti komukoliv zaujat, odhalit Vaší jasnosti svá tajemství... Ať je situace jakákoli, dokážu vynalézt bezpočet strojů útočných i obranných..., v době míru mohu pak dokonale uspokojit vaše nároky v oblasti architektury, při návrzích veřejných i soukromých budov a při převádění vody z jednoho místa na druhé, a vyrovnám se přitom kterémukoli architektovi. Dále ještě umím vytvořit sochy z mramoru, bronzu nebo jílu; a právě tak v malířství dokážu zhotovit jakékoli dílo stejně jako kdokoli jiný.”
Kdepak, vévoda Lodovico Sforza na tento dopis neodpověděl, natož aby snad smělého pisatele přizval ke spolupráci. Nicméně Leonardo nakonec stejně u jeho dvora uspěl. Jak jinak, v onom dopise nijak nepřeháněl a všechny své schopnosti a dovednosti během následujících dvaceti let ve službách Sforzů také prokázal.
Mimochodem, Dámu s hranostajem namaloval na osobní přání Lodovica Sforzy. Že byla Cecilie Gallerani krásná? Jeďte se na ni podívat do Londýna, právě ji tam vystavují s dalšími Leonardovými pracemi, jež vznikly v Miláně.

      Irena Jirků, šéfredaktorka

Leonardo da Vinci: Dáma s hranostajem, Portrét Cecílie Gallerani, Milán, okolo 1489–90

 

 



obsah čísla 95 ročník 2011





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek