Warning: mysql_connect() [function.mysql-connect]: Headers and client library minor version mismatch. Headers:100512 Library:30308 in /www/doc/www.sanquis.cz/www/config.php on line 8
SANQUIS - 2016/103 První transplantace dělohy v USA


reklama




naši partneři
 
reklama


První transplantace dělohy v USA
 
SANQUIS č.103/2016, str. 1


zdroj: www.healthday.com  

Chirurgové z Clevelandské kliniky (neziskové zdravotnické centrum, které nabízí klinickou a nemocniční péči a zaměřuje se také na vědecký výzkum) provedli první mimoevropskou transplantaci dělohy, experimentální proceduru umožňující ženám bez dělohy otěhotnět a přivést na svět vlastní dítě.

Foto: freeimages.com

Pro ženy, jež se narodily s vaječníky, ale nemají od narození dělohu, nebo prodělaly její nezvratné poškození, je to jediná šance na to, aby mohly otěhotnět. Týká se tedy 3-5 procent žen v populaci.
„Toto operace je pro Spojené státy průlomová. Zatímco v Evropě se už takto operovaným ženám narodily také děti, v USA jsme k tomuto kroku teprve hledali cestu,“ říká Anthony Vintzileos, vedoucí oddělení porodnictví a gynekologie ve Winthrop-University hospital v New Yorku.   
 
Švédští průkopníci
Ve Švédsku, kde se uskutečnil zatím největší počet transplantací dělohy, se lékaři soustřeďují na přenos orgánů od živých dárkyň. První porod díky transplantované děloze oznámili v roce 2014, k loňskému září tam bylo provedeno devět transplantací, přičemž čtyři ženy z pěti těhotných úspěšně porodily.
Clevelandská klinika začala hledat potencionální kandidátky pro transplantaci dělohy koncem loňského roku, orgán pro první operaci pak získala od mrtvé dárkyně. První americká pacientka s transplantovanou dělohou musí nyní alespoň rok počkat, než se bude moci začít pokoušet otěhotnět. Tato doba by měla být dostačující na to,  aby lékaři mohli upravit následnou medikaci a tak eliminovat možnost odmítnutí orgánu u příjemkyně. Právě dopad tzv. imunosupresiv na organismus může být problém, který by mohl těhotenství zkomplikovat. Jak potvrzují však zkušenosti ze Švédska, žena nemusí užívat tyto léky donekonečna. Po jednom či dvou těhotenstvích může imunosupresiva vysadit a děloha jí je pak opět operativně odebrána. Taková praxe platí právě ve zmíněném Švédsku. 
„V budoucnu tyto nové možnosti reprodukční medicíny budou využívat mnohé ženy, nicméně existuje ještě řada problémů, které musíme vyřešit, než tuto transplantaci budeme provádět  masivně. Hlavní otázkou jsou právě vedlejší účinky imunosupresiv na matku a plod a udržení stálého přísunu krve dítěti po celou dobu těhotenství,“ říká Tomer Singer z Lenox Hill Hospital v New Yorku.



obsah čísla 103 ročník 2016





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek