Warning: mysql_connect() [function.mysql-connect]: Headers and client library minor version mismatch. Headers:100512 Library:30308 in /www/doc/www.sanquis.cz/www/config.php on line 8
SANQUIS - 2009/66 Bydlení s nálepkou ekologické.


reklama




naši partneři
 
reklama


Bydlení s nálepkou ekologické.
Pavel Kočička  
SANQUIS č.66/2009, str. 58


Před pár lety šlo jen o výstřelek několika ekologických nadšenců: stavěli si domy ze slámy. Ale doba se změnila. Pasivní a nízkoenergetické domy už nepředstavují jakýsi nejasnostmi opředený nesmysl. Naopak. Stávají se běžnou součástí slovníku architektů. I přesto, že k úplné dokonalosti jim ještě kus cesty zbývá.

 
Pro začátek může být možná na místě podotknout, co pasivní dům není. Není to výmysl „zelených fanatiků“, není to budova postavená výhradně ze dřeva ani hračka pro ekologické aktivisty nebo budova bez provozních nákladů. Co to tedy je? V každém případě dobrá investice na penzi. Pasivní dům navíc snižuje ekologickou stopu nájemníků, což pomáhá životnímu prostředí.
V architektuře šlo dlouho hlavně o to, aby stavby nabízely pohodlné bydlení za slušnou cenu. Budovy se přizpůsobovaly požadavkům klientů, dlouho nebyl problém je „živit“. Teprve s blížícím se koncem 20. století se začaly projevovat potíže. Ceny staveb rostly pomaleji než ceny za vodu, elektřinu a další primární zdroje potřebné pro provoz domu. Bydlení podražilo.
 
Zelený zvenčí, ekologický uvnitř
 
Právě v této souvislosti vznikl v 80. letech 20. století nápad postavit dům, který by na provoz potřeboval jen minimum energie a byl po této stránce maximálně úsporný. Zanedlouho – v roce 1996 – byl první dům podle „pasivních standardů“ na světě.

Nutnost technologických inovací
Pro úspěšnou realizaci projektu nízkoenergetického domu bylo třeba úplně změnit zavedené postupy a najít nové technologie. Dobrým příkladem jsou okna a stěny.
Nízkoenergetické stavby přinesly zásadní zvrat. Od původních jednovrstvých skel nebo dvojskel dnes dospěla technologie k trojsklům s velmi nízkým prostupem tepla. Dokonce i cihlové stěny jsou v nízkoenergetických domech dokonale zateplené. Ukázalo se totiž, že pro udržení tepla v budově není primární tloušťka obvodové stěny – tedy neplatí, že čím tlustší, tím lépe. Silnější musí být vrstva izolace (40 centimetrů a víc). Rámem okna unikne víc tepla než samotným trojsklem, proto se u pasivních domů doporučují okna s vícevrstvými rámy a tepelnou izolací mezi vrstvami.

Větrání – základ pohody
Dokonalé zateplení a utěsnění domu popírá jeden zásadní mýtus: dřívější „děravé“ domy podle mnohých stavařů a odborníků „dýchaly“, a tudíž je nebylo třeba příliš větrat. Pravda je taková, že každá obytná místnost se musí pravidelně větrat – pokoje v běžném rodinném domku potřebují vyměnit vzduch přibližně každé dvě hodiny po dobu deseti minut. Pokud prostory nevětráme, zhoršujeme si doma životní podmínky. Jednak se zvyšuje množství CO2, který vydechujeme, může také docházet k hromadění radonu – plynu obsaženého ve vzduchu, jehož vysoká koncentrace škodí zdraví.
Aby nebylo nutné spoléhat pouze na zodpovědnost lidí, že budou pravidelně větrat, zavádějí se v moderních nízkoenergetických domech vynucené ventilace, které vzduch v místnostech automaticky vymění. Venkovní vzduch je navíc možné filtrovat, takže se odstraní běžné pachy, případně i alergeny. Nucená ventilace však zároveň vyžaduje vzduchotěsný obvodový plášť. Proto se u pasivních rodinných domů tolik dbá na detaily.
 

Využíváme rekuperace
Termín rekuperace znamená, že využíváme odcházející teplo a ohříváme s ním nový vzduch přicházející zvenčí. Logicky se nabízí úvaha: když čerpám vzduch zvenku, odvádím teplo, dovnitř přichází vzduch studený, a tak dochází ke ztrátám. Ale nízkoenergetické domy disponují takzvanou rekuperační jednotkou neboli zařízením na předávání tepla. Vzduch, který místnost opouští, předá svou teplotu vzduchu vstupujícímu. Účinnost takových zařízení bývá relativně vysoká – pohybuje se až okolo 90 procent. Kromě toho dokážou některé rekuperační jednotky přenášet také vlhkost, což obyvatelé domu ocení hlavně v zimním období, kdy z bytu odchází vzduch vlhký a dovnitř míří vzduch suchý.

Topíme? Minimálně
Nyní tedy máme zateplený, dobře utěsněný dům s čerstvým vzduchem – schází ještě topení. I zde platí zásada stavět v souladu s přírodou. Pokud na jižní straně budovy budou vyprojektovány velké prosklené plochy, množství tepla dodá sluneční záření. Aby ho v létě naopak nebylo moc, použijí se venkovní žaluzie nebo předsazená střecha.
K vytopení domu v zimě pouze sluneční záření nestačí. Opět pomůže rekuperace – využití tepla produkovaného v domě, ať už od elektrických spotřebičů a žárovek nebo třeba tělesné teplo, které „vyzařují“ obyvatelé. Tak se dá u dobře utěsněného a zatepleného pasivního domu pokrýt až 50 procent veškeré energie. Zbytek je nutné dodat.
Pasivní dům má minimální ztráty a malou spotřebu energie, proto na vytápění stačí elektrické topení. Naopak v nízkoenergetickém domě by vytápění elektrickou energií bylo příliš nákladné a na místě je jiné řešení, například kondenzační plynový kotel nebo kotel na biomasu.
Další zásadou nízkoenergetických domů je používat co nejvíce energie z obnovitelných zdrojů. Proto už se takové domy často navrhují i včetně tepelného čerpadla, solárních panelů nebo fototermických jednotek, využívají kotle na biomasu a podobně. Žádná z těchto položek není nutně povinná, na druhou stranu mírně přispívají ke snižování nákladů na bydlení a zvyšují soběstačnost budovy.

Zvýšené náklady
Kolik to všechno stojí? „V literatuře se často uvádí, že pasivní domy jsou asi o 10–15 procent dražší než klasická výstavba. Ale tento údaj vychází z německých a rakouských reálií, kde je běžný standard ve stavitelství mnohem vyšší než u nás. Realističtější je počítat s rozpočtem vyšším o 15–20 procent,“ říká Tomáš Petrášek ze studia Valert Petrášek architekti.
Vyplatí se takové navýšení ceny v konečném důsledku? Je sice pravda, že náklady na bydlení v pasivním domě jsou o dost nižší než u normálních staveb, tyto úspory nicméně prvotní zvýšené náklady jen tak nevrátí, jak se občas tvrdí. Reálná návratnost se dá vidět spíše v horizontu deseti až dvaceti let. I proto pasivní dům představuje dobrou investici na penzi, kdy nízké náklady na bydlení přijdou vhod – oproti klasickému domu mohou být až čtvrtinové.

Kdo to postaví
Největším problémem bylo dříve sehnat architekty a stavaře, kteří by stavby podle pasivních zásad vytvořili. Dnes už je situace lepší, mnoho firem už se s pasivními standardy seznámilo a je schopno podle projektu pracovat.
Pokud se člověk rozhodne stavět nízkoenergetický dům takříkajíc sám – tedy krok po kroku svěřovat potřebné práce jednotlivým firmám, celková cena se většinou výrazně navyšuje. Je dobré vědět, že i u nás působí podniky, které realizují nízkoenergetické domy na míru. U nich je vždy nutné hlídat, jestli jejich projekty skutečně splňují deklarované parametry.
Se zajímavou novinkou přišla v této souvislosti česká firma Bahal. Nabízí čtrnáct návrhů nízkoenergetických domů, které se dají dále přizpůsobovat představám klientů. Stavby se vyrábějí z firemního systému tvořeného ocelovo-betonovou konstrukcí a doplněnou kvalitní izolací. Řešení samozřejmě splňuje ekologické nároky, například se používají dřevoštěpkové desky bez formaldehydu. Bahal navíc garantuje cenu stavby a udává přibližné náklady na vytápění. Podobné systémy nabízejí i další výrobci. V každém případě platí: protože pasivní nebo nízkoenergetický dům je stavbou na celý život, vždy je na místě zkonzultovat projekt s odborníkem na tyto stavby.

Otázky kolem úsporného bydlení

  • Může být pasivní dům hezký? Záleží na návrhu, ale „pasivní standard“ neovlivňuje vnější vzhled. Doporučením je rovná nebo pultová střecha kvůli snížení ztrát, ale dá se pracovat i se sedlovou střechou.
  • Může být v pasivním rodinném domě krb? Může, pouze nesmí být otevřený, tedy je možná krbová vložka. Musí se také dobře nastavit systém proudění vzduchu a výkon vložky. Krb by neměl být příliš velký, aby se interiér náhle nepřehřál – spíše jde o dekoraci a pocit živého ohně.
  • Lze i starší budovu předělat na nízkoenergetickou? Je jednodušší dodržet zásady pasivních rodinných domů u nových budov, ale i některé staré domy se při rekonstrukci mohou změnit na nízkoenergetické.
  •  Musejí se pasivní rodinné domy stavět výhradně ze dřeva? Pasivní dům může být dřevěný, zděný nebo i betonový. V zásadě nezáleží příliš na materiálu, spíše na množství tepelné izolace a kvalitě provedení — ta je u pasivního rodinného domu a nízkoenergetického domu zásadní.
  •  Může být v pasivním rodinném domě centrální vysavač? Může. Opět záleží na provedení a zajištění

Foto: Valert Petrášek, ilustrace: Pavel Kočička podle www.pasivnidomy.cz



obsah čísla 66 ročník 2009





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek