Warning: mysql_connect() [function.mysql-connect]: Headers and client library minor version mismatch. Headers:100512 Library:30308 in /www/doc/www.sanquis.cz/www/config.php on line 8
SANQUIS - 2011/87 Technické muzeum


reklama




naši partneři
 
reklama


Technické muzeum
Jana Nekolová  
SANQUIS č.87/2011, str. 56


Několik století lidského hledání, důvtipu a zručnosti, omylů i náhodných objevů je zdokumentováno pod jedinou střechou v znovuotevřeném Národním technickém muzeu v Praze.
Za každým z vystavených předmětů, z nichž některé dnes už vyvolávají úsměv na tváři, zatímco jiné stále uvádějí v úžas, stojí konkrétní osobnost, každý z exponátů má svůj příběh. Tady jsou některé z nich.

Skútr Čas
Píše se rok 1921, mezi Zbraslaví a Jílovištěm právě závodí skútry. Na trati je i Marie Utěšilová, dcera architekta Utěšila. Jede na skútru Čas s poznávací značkou N 237 z dílny bratrů Rechziegelových a závod vyhrává. O více jak sedmdesát let později v roce 1998 nabízí darem stejný skútr paní Rechziegelová Národnímu technickému muzeu. Pouhá shoda jmen? Kdepak. Ve dvacátých letech se vozidla registrovala na osobu, nedalo tedy mnoho práce dohledat majitele – architekta Utěšila. A kdo že byla ta štědrá dárkyně? Snacha někdejší závodnice Marie.
 
Slečna Utěšilová se totiž provdala za jednoho z bratrů Rechziegelových. Jejich firma tu po první světové válce prodávala anglické skútry, v té době velmi módní motorové koloběžky. Jenže byly drahé, prodej vázl. Rozhodli se, že si je budou vyrábět sami, laciněji. Firma sice po pěti letech zanikla, ale i za tak krátkou dobu si jejich vozítka získala oblibu. Možná právě šikovným umístěním vzduchem chlazeného motoru podélně do rámu. V tomto ohledu předběhli dokonce i BMW. Jenže jak to tak bývá, velká známá firma se právě tímto nápadem tři roky poté proslavila. Skútr Čas má válce do stran, ležatý boxer a hřídel dozadu, znalec jistě pochopí – je to takový malý český bavorák.
 
Hlavní budova Národního technického muzea po rekonstrukci

 
 
Dřevěný knihtiskařský lis
Vznikl knihtiskařský lis zásluhou hříchu? Legenda praví, že v druhém desetiletí 18. století pracoval v jezuitské tiskárně v pražském Klementinu jistý František Antonín Hirnle, který svedl mladé děvče. Aby svůj prohřešek odčinil, dal se do výroby dřevěného lisu. Knihtiskařský lis, který mají v Národním technickém muzeu, je jediným dochovaným v Čechách. Monogram FAHF vyřezaný na jeho horním příčném břevně (zkrácený zápis jména Franz Anton Hirnle fecit) by mohl být důkazem, že historka se zakládá na pravdě.

Přístroj jako umělecké dílo
Všelijaké měřicí krabičky, teodolity, kružítka i sluneční hodiny sestrojil dvorní mechanik Rudolfa II. Erasmus Habermel (1538–1606).Vzdálenost hvězd na nebi podle nich měřil i dánský astronom Tycho Brahe. Habermelovy rýsovací a měřicí pomůcky však nesloužily jen jako užitné předměty, dají se bezpochyby považovat za svébytná umělecká díla. Přístrojům, z nichž některé i v současnosti mohou sloužit svému původnímu účelu, dokázal Habermel vdechnout duši. Tak jako třeba pozlaceným slunečním hodinám z mosazi se zdobnými rytinami. I po několika stoletích s nimi stačí jen vyjít na slunce – a hned víte, kolik je hodin. Budou si naši potomci za dvě tři století moci překontrolovat čas na dnešních rolexkách?
 

Průkopnický Skútr Čas v muzeu...
Dřevěný knihtiskařský list
Výstavní pavilon Jaromíra Krejcara
 
... a v akci před devadesáti lety
Unikátní pozlacené sluneční hodiny
 
Výstavní pavilon Jaromíra Krejcara
Světovou výstavu v Paříži roku 1937 poznamenala hospodářská krize a mezinárodní politické napětí bylo cítit na každém kroku. Československo reprezentoval skleněný pavilon s ocelovou konstrukcí, měl evokovat dva naše úspěšné vývozní artikly. Dílo architekta Jaromíra Krejcara (1895–1949) vzbuzovalo oprávněně zájem, dokonce ho ocenil i respektovaný architekt Le Corbusier. Stavba s dominantním stožárem přímo na břehu Seiny patřila ke skvostům meziválečné avantgardy. Návštěvníci mohli po ocelových schodech vystoupat na terasu, odkud zahlédli dva další, pyšně se tyčící a tak trochu symbolicky proti sobě umístěné pavilony – německý a sovětský. Oba na výstavě získaly Zlatou medaili. A pavilon architekta Krejcara? Byl rozmontován a skoro zapomenut. Tuto perlu architektury dnes můžeme obdivovat pouze na modelu, nákresech a v kresbách.

Národní technické muzeum v Praze
Dne 16. února 2011 se po rekonstrukci opět otevřelo návštěvníkům Národní technické muzeum v Praze. Nabízí pět stálých tematických expozic: Doprava, Architektura, stavitelství a design, Astronomie, Tiskařství a Fotografický ateliér. Otevřeno je od úterý do neděle a ve sváteční dny od 10 do 18 hodin, první čtvrtek v měsíci vždy od 10 do 20 hodin. www.ntm.cz
Foto: archiv, © Sbírky NTM, Kateřina Uksová / NTM, Ondřej Petrlík


obsah čísla 87 ročník 2011





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek