Warning: mysql_connect() [function.mysql-connect]: Headers and client library minor version mismatch. Headers:100512 Library:30308 in /www/doc/www.sanquis.cz/www/config.php on line 8
SANQUIS - 2002/22 75. výročí založení Baťovy nemocnice


reklama




naši partneři
 
reklama


75. výročí založení Baťovy nemocnice
M. Krajčová   B. Kadlčíková   J. Bakala  
SANQUIS č.22/2002, str. 64


V letošním roce uplyne 75. let od založení Baťovy nemocnice (BN). Její historie je zcela specifická: souvisí s rozvojem Baťových závodů, duchem předválečného, válečného a částečně i poválečného Zlína, pojetím jednotlivých oddělení BN.

Na konci 19. století byl Zlín malé město. V roce 1894 měl 2365 obyvatel. V onom roce byl ve Zlíně založen obuvnický závod, který pod vedením Tomáše Bati (1876 - 1932) za krátkou dobu přispěl k velké proměně města. Baťa dokázal svou houževnatostí a organizačními schopnostmi rozšiřovat podnik a zvyšovat výrobu a jako obratný obchodník získávat nové zákazníky. V roce 1905 se vypravil do USA. Vrátil se obohacen zkušenostmi, které daly nový směr jeho podnikatelským aktivitám. Prosazoval zásady racionalizace, efektivnosti, produktivity, standardizace, automatizace. Vysoce si cenil lidské práce. V Baťových závodech neúnavně podněcovali pracovní motivaci a výkonnost zaměstnanců, kteří byli velmi dobře placeni a měli podíl na dosaženém zisku.
Zlín patřil na počátku 20. století k městům s největším růstem počtu obyvatel. Jejich počet se od roku 1923 do roku 1938 zosminásobil - z 5825 na 43 400.
Ve Zlíně do roku 1927 pracovali jen 4 praktičtí lékaři. Jedním z nich byl MUDr. J. Gerbec, který se stal osobním lékařem Tomáše Bati a později zdravotním radou.
Prvním podnětem ke vzniku BN byl Baťův dar. Ve věnovacím dopisu
z 1. května 1926 píše:
Vzpomínám raněných hrdinů naší práce a věnuji Kč 1 000 000 - ku založení nemocnice, která by hájila zdraví nás všech.
V témže roce byl v „Časopise lékařů českých“ uveřejněn inzerát nabízející místo vedoucího lékaře - primáře oddělení nemocnice sloužící městu se 20 000 obyvatel. Získal je MUDr. Bohuslav Albert (1890 - 1952). (Jeho strýc Eduard Albert byl profesorem chirurgie na vídeňské univerzitě, kde vedl jednu z chirurgických klinik.)
Byl propagátorem nemocničního rozmachu v první polovině minulého století. Mnohé zkušenosti nabyl na frontách první balkánské války a první světové války. V prvním případě v roce 1912 působil jako asis-tent profesora Jedličky na straně srbské a v druhém na straně rakouské. Zde si poprvé uvědomil, jak důležitá je organizace a racionalizace práce. U profesora vše dokonale fungovalo, v rakouském vojenském zdravotnictví vládl chaos. Po vzniku ČSR se MUDr. Albert stal ředitelem nemocnice v Mukačevu, kde v neuvěřitelných podmínkách vybudoval dokonale fungující nemocnici a v roce 1922 uspořádal Sociálně-lékařský sjezd. Možná, že to byly důvody, proč ho Tomáš Baťa oslovil. 1. 3. 1922 nastoupil bezplatnou dovolenou a přijal nabídku plánovat, postavit a řídit Baťovu nemocnici ve Zlíně. Během následujících 18 let se o ni staral jako ředitel a primář.
Ve spolupráci se stavebním oddělením Baťových závodů navrhli MUDr. Albert a architekt František Lydia Gahura plán nemocnice. Gahura byl jedním z architektů, kteří se podíleli na funkcionalistickém stylu Zlína. Patřili mezi ně architekti J. Kotěra,
V. Karfík, M. Lorenc, a není bez zajímavosti, že zde dvakrát působil
i Le Corbusier.
Sama nemocnice byla postavena jako celé město v kombinaci červených cihel a světle šedého betonu a zasazená do zeleně s velkými parkovými plochami. Oba její spolutvůrci vytvořili pozoruhodný celek, a to nejen po stránce vnější, ale do dokonalosti byly dotaženy všechny interiéry i detaily, které splňovaly tehdejší požadavky hygienické a pracovně organizační.
Albert měl ovšem též svou ryze profesionální vizi, kterou několikrát připomněl i Tomáši Baťovi. Vzpomněl ji v článku v časopisu „Zlín“ z roku 1933:
Jistý vyhlášený lékař zlínské Baťovy nemocnice MUDr. B. Albert dostával dva měsíce před jejím postavením plat, aniž by jinak pro závod pracoval. Když pak ani třetí měsíc se stavbou nemocnice započato nebylo, přišel za šéfem a povídá:
„Buď se bude stavět, anebo bych musel od vás odejít.“
„Vždyť dostáváte stejný plat, jako by nemocnice byla v chodu,“ namítl šéf.
„Plat pro mne nemá ceny, když při tom zahálím, potřebuji být stále ve cviku, potřebuji léčit, operovat, studovat nové případy onemocnění a nové způsoby léčení v praxi.“
Svou architektonickou a organizační strukturou byla BN naprosto jiným léčebným ústavem než tehdejší republice v ČR. Byla zřízena ze soukromého kapitálu, který měl vlastní správu a sloužil především firmě Baťa, a jejím zaměstnancům a rozvíjejícímu se průmyslovému komplexu. Vedení BN uplatnilo při organizaci a provozu v podstatě zásady práce nemocničního ústavu v USA podle profesora Hartwela.    
9. 4. 1927 byly předloženy stanovy BN a koncem roku 1927 byla BN dobudována. Správu a financování vykonával Baťův Podpůrný fond, který zajišťoval, aby část zisků nemusela být odvedena do státního rozpočtu, ale aby prostředky zůstaly v regionu, kde vznikly, a byly smysluplně využity. Předsedou se stal MUDr. Albert. Zajímavý byl vícesložkový stupeň financování nemocnice, a to jednak:
- z přímých plateb nemocnými
- z náhrad honorářů od okresní nemocenské pojišťovny
- z výnosů vlastního hospodaření
- z Baťova Podpůrného fondu.

Zařízením a výkony představovala BN jednu z nejlepších nemocnic nejen v ČSR, ale i ve střední Evropě. Dá se říci, že MUDr. B. Albert předběhl dobu - jezdil na kongresy po Evropě a zejména po Spojených státech. Muselo být pro něj velkým zadostiučinění, když to, co na nich bylo požadováno, on v praxi již uskutečňoval. Už první jednání Alberta s Baťou o postavení nemocnice Baťových závodů totiž počítala s komplexností zdravotnické péče.

Vstupní budova BN byla vybudována v roce 1927, do roku 1935 vzniklo
14 pavilonů, a to zpočátku pro:
- chirurgii
- internu
- gynekologii
- pro infekční choroby.
V roce 1938 byly postaveny Domovy pro přestárlé (dnešní LDN), a v roce 1940 nová porodnice.
V roce 1940 měla BN 15 odborných oddělení:
1. I. chirurgické oddělení,
ředitel Dr. B. Albert
2. I. interní oddělení,
prim. Dr. V. Tolar
3. II. chirurgické oddělení,
prim. Dr. J. Černošek
4. II. interní oddělení,
prim. Dr. V. Pejše
5. oddělení ortopedické,
prim. Dr. Fr. Račanský
6. oddělení stomatologické,
prim. Dr. Fr. Bartoš
7. oddělení porodnicko-gynekologické, prim. Dr. V. Král
8. oddělení úrazové,
prim. Dr. A. Dudek
9. oddělení ušní, krční a nosní,
prim. Dr. J. Křivý
10. oddělení dětské,
prim. Dr. J. Salaquardová
11. ústřední laboratoře, Dr. K. Kučera
12. vědecký ústav pro průmyslové zdravotnictví, Dr. J. Roubal
konzultantem oddělení č.11. a 12. byl prof. Dr. J. Lukeš
13. zdravotnickou matriku zaměstnanců Baťovy nemocnice,
prim. Dr. V. Pejše
14. oddělení pro péči o mimoústavní klienty (ústřední ambulatorium s přidruženými poradnami pro
-  tuberkulózu
-  choroby srdce a cév
-  choroby pohlavní
-  choroby nervové
-  poradnu pro sportovce
- poradnu zdravotní péče při práci
práci poraden řídili příslušní odborní lékaři, dozorem byl pověřen
prim. Dr. V. Pejše
15. Správní administrativní oddělení, V. Kupec.
Baťova nemocnice byla postavena na okraji města, v klidné zóně.
Konzultantem při stavbě BN byli po stránce medicínské profesor
V. Kabelík, profesor Lukeš, po stránce hygienické profesor A. Roček, konzultantem byl i profesor A. Jirásek.
Zajímavou věcí, která vznikla v Baťových závodech v roce 1939, byla zdravotnická matrika: každý kdo prošel Baťovými závody, měl svou zdravotnickou dokumentaci. Velmi důležité byly i preventivní poradny, které svým způsobem předběhly dobu. Ochranná péče byla soustředěná a organizovaná ve zdravotnické matrice v příslušných poradnách. Lékaři odborných oddělení BN se aktivně účastnili léčebné péče o ambulantní pacienty.
Vzhledem k tomu, že nemocnice byla budována pro spádovou oblast
20 000 obyvatel, začal v roce 1935 vznikat návrh na postavení Baťova Domu zdraví spolu s 525 lůžky
o 11 patrech. Na tomto návrhu se podílel pražský architekt ing.
V. Uklein s oddělením lékařů BN (MUDr. Albert), zlínskými staviteli (F. L. Gahura), jakož i konzultanty z ciziny. Dům byl plánován na jihozápadě náměstí Práce mezi Březnickou ulicí a Podlesím, avšak do konce
2. světové války nebyl realizován.
Po 2. světové válce došlo ke znárodnění firmy Baťa. Komunistický režim přejmenoval na SVIT a Zlín na Gottwaldov. V roce 1945 byla Baťova nemocnice přejmenována na Zemskou nemocnici. Vznikala zde nová oddělení: rentgenologické, oční, kožní a neurologické. Do roku 1960 působila jako krajská nemocnice, poté nemocnicí okresní.
Ve druhé polovině minulého století došlo k dobudování BN a k vytvoření nové, moderní a velké nemocnice s novými odděleními gynekologicko-porodnickým, interním, odděleními chirurgickými a součástmi komplementu a LDN.
Od 1. 1. 2003 by se BN podle rozhodnutí o vyšších územních celcích měla stát krajskou nemocnicí.
Baťova nemocnice se snaží udržovat trend vytyčený Baťou a Albertem: být předním zdravotnickým zařízením. K tomu nesporně přispívá i pořádání pravidelných sjezdů internistických a gerontologických, dále kongresů neurologických, gynekologických a sjezdů nukleární medicíny. V loňském roce byl, poprvé v České republice, uspořádán kongres telemedicíny s prvním přímým přenosem operace z operačního sálu do kongresové auly. Operatérem byl profesor Charles Cox z Tampy Bay na Floridě (USA), přední americký odborník na problematiku karcinomu prsu. Během operace byl konzultován postup zákroku při onemocnění karcinomu prsní žlázy a detekce sentinelových uzlin.
Až si za čtvrt století budeme připomínat sté výročí Baťovy nemocnice ve Zlíně, bude výčet jejích aktivit jistě ještě podstatně bohatší.

Oddělení nukleární medicíny Baťovy nemocnice, Zlín

Foto archiv BN,
Okresní archiv Klečůvka,
soukromý archiv paní Albertové, soukromý archiv Jiřího Bakaly.

 



obsah čísla 22 ročník 2002





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek