reklama




naši partneři
 
reklama


Slovníky, povídky a patofyziologie
Eva Pivodová  
SANQUIS č.64/2009, str. 112


Jak se píše slovníkové heslo? Žádná velká věda, řeklo by se. Ale nemá-li člověk praxi, skončí spíš u menšího referátu. Až když hesel napíše tisíce, dokáže hravě vystihnout tu správnou strukturu. Doc. MUDr. Martin Vokurka, CSc. z Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK o tom ví své: je spoluautorem Velkého lékařského slovníku i Slovníku nespisovné češtiny. Loni navíc vyšla jeho první sbírka povídek.
 
Nemoci, jejich vznik a původ zajímaly Martina Vokurku odjakživa. Také hodně četl, už jako dítě psal básničky. Zájem o nemoci ho později přivedl ke studiu medicíny, do výzkumu, na akademickou půdu. A záliba v knihách zase na literární scénu.

Od medicíny k nespisovné češtině
Vznik lékařských slovníků přirozeně vyplynul z přátelství Martina Vokurky s doktorem Janem Hugem, s nímž se seznámil už během střední školy při praxi v Ústavu patologické fyziologie, a jejich společného nadšení pro jazyk a literaturu. „Nejprve jsme shromažďovali podklady, po listopadu 1989 jsme se do toho dali opravdu profesionálně.“ Velký lékařský slovník je příručkou vpravdě odbornou, měl by lékařům pomoci rychle se zorientovat i v oborech, kterým se přímo nevěnují. Při přípravě Praktického slovníku medicíny autoři mysleli na pracovníky z paramedicínských oborů i na širší veřejnost. A Kapesní slovník medicíny je derivátem dvou předchozích. Vedle Jana Huga a Martina Vokurky, hlavních tvůrců hesel, čítá autorský kolektiv na třicet odborníků z různých oblastí medicíny. Slovníky se daří každoročně aktualizovat. „Musíme hesla neustále pročítat a kontrolovat související odkazy – slovník je provázaný organismus. Proměny v medicíně musíme co nejlépe reflektovat. To nás k poměrně náročné práci motivuje.“
Také Slovník nespisovné češtiny, který získal Cenu poroty za výkladový slovník v soutěži Slovník roku 2007, vznikl ve spolupráci s Janem Hugem. „Byl to jeho dlouholetý sen. Já jsem ho zásoboval výrazy z dob své vojny, z medicíny i svého okolí.“



Praktický slovník medicíny určený široké veřejnosti vyšel poprvé v roce 1994 v nakladatelství Maxdorf, aktuálně je v knihkupectvích již jeho deváté vydání. Obsahuje více než 11 000 základních pojmů medicíny včetně hovorových výrazů běžně užívaných ve zdravotnickém prostředí, neopomíjí ani poznámky o etymologii jednotlivých termínů.

 

Sbírka Rozpady vyšla loni v nakladatelství Galén (autorem titulní ilustrace je Marek Brodský). Témata celkem devíti povídek jsou různorodá a originální: od adopce nebožtíka po protetiku. „... Martin Vokurka příliš dobře (ačkoli jde o debutanta) ovládá spisovatelské řemeslo a v prvé řadě, jak se ukazuje, i nesnadné řemeslo, jak přesvědčivě a působivě napsat povídku, která je i psychologická, i akční, i fantaskní (...),“ napsal literární kritik Vladimír Novotný.


Od poezie k próze
Martin Vokurka psal snad odjakživa – hlavně poezii. Později se začal přiklánět k próze. A na počátku třetího tisíciletí vyšla jeho tvorba poprvé v Literárních novinách a dalších literárních časopisech. „Dřív mi totiž moje texty nepřipadaly zralé. Až po několika pozitivních ohlasech a doporučeních jsem se začal systematičtěji věnovat tomu, kde by o mou práci mohl být zájem.“
Loni v červnu byla pokřtěna jeho první prozaická sbírka Rozpady. Povídky Martina Vokurky propojují prvky absurdna s prostou každodenní realitou: „Je to takové balancování na hraně. Věci zdánlivě realistické mají v druhém plánu fantaskní rovinu, jež ovšem opět odráží realitu... Zajímají mě křižovatky rozhodnutí, dohledávám řetězce dějů, které se vzájemně ovlivňují. Je v tom vlastně jakýsi patofyziologický přístup.“ Pojetí povídek Martina Vokurky odpovídá jeho literárním inspiracím: Proust, Musil, Kundera, Kafka, Linhartová, Hamsun... „Intelektuálně fantaskní kafkovská rovina je mi bližší než rovina hrabalovsko-haškovská.“
A je tu ještě třetí literární linie, do níž Martin Vokurka pronikl. Je spoluautorem publikace Francouzština pro lékaře (Grada, 2007). Ve Francii byl dva roky na stáži, následně se stal členem Společnosti českých frankofonních lékařů. „Chtěli jsme vytvořit praktický manuál pro lékaře a zdravotníky, kteří vyjíždějí do Francie. Vyšli jsme ze starších skript profesora Rokyty z 3. LF, a ještě s doktorem Stejskalem jsme je aktualizovali, doplnili o konverzační obraty a další informace z lékařské francouzštiny. Snad se to podařilo.“
 
Výzkum, management, odpočinek?
Martin Vokurka se spolu s kolegy věnuje intenzivnímu výzkumu metabolismu železa. „Zajímají nás stavy, kdy je ho moc, nebo je v těle špatně rozložené – nadbytek může člověka zabít. Hemochromatóza, nemoc s hromaděním železa, patří v Evropě k nejběžnějším genetickým poruchám.“ Od loňského září je proděkanem 1. LF UK pro teoretickou a preklinickou pedagogiku. K výzkumu, výuce, psaní, slovníkům – a k rodinnému životu – přibyl management. „Je to spousta organizování a odpovědnosti, a proto je skvělé uchýlit se někdy k literatuře. Psaní je odpočinek od světa faktů a vstup do světa jiného, vlastního a fantastického. Ale i v psaní platí zákonitosti a také zabírá dost času. Zápletky mých příběhů tak často vznikají kdesi na cestě autobusem...“


www.martinvokurka.cz , foto: Ondřej Petrlík

Celý článek ve formátu pdf naleznete zde.


obsah čísla 64 ročník 2009





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek