reklama




naši partneři
 
reklama


Objev: Rembrandtův Komenský
Johana Grohová  
SANQUIS č.45/2006, str. 49


„O své práci mluvím nerad,“ říká úsečně profesor Ernst van de Wetering. A to platí i o unikátním odhalení dosud neznámého portrétu českého myslitele Jana Amose Komenského, namalovaného slavným Rembrandtem.

Pak však jeho hlas prozradí absolutní zanícení pro hledání chybějících článků v příběhu unikátního obrazu. „Chápu, jaké rozrušení to asi způsobilo ve vaší zemi, však i pro mě to je vzrušující odhalení, které by mě ještě před rokem nenapadlo. Je to velké překvapení,“ řekl v rozhovoru pro MF DNES.

Jste si jistý, že na plátně je skutečně Komenský?
Na devadesát procent ano. Obraz, dosud titulovaný jako Portrét starce či rabína, je ve skutečnosti dosud neznámým vyobrazením Komenského, který konec svého života prožil v nizozemském exilu poblíž Rembrandtova domu. V historii obrazu je však stále mnoho neznámých.

Úvaha o tom, že Rembrandt mohl portrétovat Komenského, se ale objevila už dříve. Proč zapadla?
Ano, už v roce 1915 v českém listu Novina vyšel článek o tom, že by právě Rembrandtův obraz starce či rabína v galerii Uffizi ve Florencii mohl být skutečně Jan Amos Komenský. Věc ovšem zapadla, zapomnělo se na ni. Tehdy šlo o domněnku, ale nyní jsme podstatně dál, máme mnohem více důkazů, na kterých můžeme stavět.

Jak se přihodilo, že jste se začal o tuto dlouho zapomenutou hypotézu zajímat sám?
Zmiňovaný článek byl přeložen jistým panem Joostem do holandštiny, ale také, aniž by si ho někdo všiml. Zhruba před rokem mě kontaktovali lidé z amsterdamské Knihovny hermetické filozofie, kde zkoumají nevědecké texty o vědeckých tématech. Tamní odborníci mají o Komenského značný zájem, vždyť i on byl vědec, filozof, myslitel. Právě oni mi ukázali záhadný text pana Joosta, který existuje v jediném exempláři.

Jak vás mohl přesvědčit jeden starý článek, kterému předtím nikdo příliš velkou pozornost nevěnoval?
Zaujaly mě dvě věci. Především popis fyziognomie. Tvář na obraze měla typické čtvercově sestřižené vousy, černou čapku, plášť - prostě tak, jak obvykle chtěl být Komenský prezentován, jako biskup moravského bratrstva. Druhý moment je rodina de Geerů, která vzala Komenského pod svoji ochranu. Byla to velmi bohatá, ale velkorysá rodina, starala se o Komenského živobytí. Rembrandt zrovna v době, kdy u rodiny Komenský přebýval, portrétoval paní a pana de Geerových, někdy kolem roku 1661. Tento obraz visí v Národní galerii v Londýně. Někdy z té doby pochází i portrét vašeho vědce.
Byl pro vás objev Komenského portrétu velkým překvapením?
Byla to pro mě novinka. Portrét byl ve sbírkách galerie Uffizi ve Florencii a samozřejmě jsem ho znal. Nepochybně šlo o Rembrandtovo dílo, to jsme věděli. Ale visel tam v podstatě jako kus hnědé malby, nebylo rozpoznatelné, kdo na obraze skutečně je. Byl restaurován až kvůli naší výstavě. Takže nikdo vlastně do té doby malbu pořádně neviděl a po záhadné tváři nepátral. Až když byl vyčištěn, tak jsme uviděli vyobrazení, které nás velice překvapilo. Myslím, že argumenty pro hypotézu, že je to Komenský, jsou velice silné.
Je podle vás ten obraz kvalitní?
Určitě. Je to velmi kvalitní obraz pocházející z pozdní doby malířovy kariéry. Komenskému tehdy bylo devětašedesát let, Rembrandtovi pětapadesát. Bylo by zajímavé vědět, o čem si ti dva povídali, když při portrétování seděli vůči sobě tváří v tvář. Malíř byl velice zvídavý, a tak ho Komenský osobně zajímal, i proto se mohl rozhodnout, že ho bude portrétovat.

Podle údajů z katalogu je portrét v Uffizi od roku 1922 a pochází ze sbírky Ferdinanda Medicejského. Jak se dostal z Nizozemí do Itálie?
To je další zajímavá věc. Vše totiž nasvědčuje tomu, že se dostal do Itálie už krátce po Komenského smrti, tedy po roce 1670. Rodina Medicejských se věnovala sběratelství, zejména portrétů slavných lidí. Pak bychom tedy mohli očekávat, že jméno Komenský bude na seznamu, ale není. Takže nevím, proč se vlastně tak brzy obraz do Florencie dostal. Stejně tak nevím, proč neidentifikovali Komenského. Nevidím žádné napojení Komenského na Itálii.

Ptala se Johana Grohová
Rozhovor vyšel v Mladé frontě Dnes 10. dubna 2006

Ernst van de Wetering patří mezi největší znalce Rembrandta. Od roku 1968 byl členem a nyní je vedoucím výzkumu Rembrandta. Napsal knihu pod názvem Rembrandt: Malíř při práci. Vystudoval umění v Haagu, na Amsterdamské univerzitě působí jako profesor dějin umění.



obsah čísla 45 ročník 2006





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek