reklama




naši partneři
 
reklama


Na vině je naše strava
Josef Tuček  
SANQUIS č.78/2010, str. 83


Ovoce, zeleninu, ryby či libové maso dnes najdeme v obchodech v kterémkoli ročním období. A přesto přibývá nemocí trávicího traktu. „Na mnoho z nich si bohužel zaděláváme sami špatnou životosprávou, anebo tím, že přehlížíme příznaky, se kterými bychom měli okamžitě jít k lékaři,“ říká MUDr. Zdeněk Beneš, CSc., gastroenterolog a přednosta II. interní kliniky Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
 

 
Jak to, že dostatek kvalitnějšího jídla nevede k výrazně menšímu výskytu chorob zažívacího traktu?
Asi pořád platí, že zvyk je železná košile. Český jídelníček se v posledních letech změnil, ale staré stravovací návyky s námi zůstávají. Pořád jíme příliš mnoho červeného masa, uzenin, živočišných a přepalovaných tuků, a naopak málo ryb, ovoce, zeleniny. Výsledkem je, že některých chorob zažívacího traktu dokonce přibývá. Když jsem před třiceti lety začínal pracovat v gastroenterologii, měl jsem zhruba stejný počet pacientů s nádorem žaludku jako pacientů s nádorem tlustého střeva. Dnes rakoviny žaludku ubývá, ale výskyt rakoviny tlustého střeva stoupá. V republice teď ročně zaznamenáme osm tisíc nových případů rakoviny tlustého střeva a konečníku. Sedm a půl tisíce pacientů na ni bohužel zemře. Obvykle proto, že přišli k lékaři pozdě.

Víte s jistotou, že na vině je to, co jíme?
Mechanismus vzniku nemocí zažívacího ústrojí stále neznáme dopodrobna, ale vliv stravování je nepochybně klíčový. Například v jižní Evropě, kde lidé jedí více ryb, zeleniny, vlákniny, zdravého olivového oleje, je i méně zánětů střev a dalších chorob, včetně nádorů tlustého střeva. Nejde jenom o jídlo, ale o celou životosprávu. Třeba mezi mladými přibývá onemocnění, které označujeme jako funkční poruchy zažívacího traktu.

Což znamená...
Trávení jim nefunguje tak, jak by mělo. Přitom v žaludku nebo ve střevech nenajdete vředy, záněty ani nádory – naštěstí. Takový pacient má „pouze“ potíže s průjmy, s křečemi v břiše. Stojí za nimi naše překotná doba, život ve stresu, v napětí, kdy pořád někam spěcháme a nemáme čas na kvalitní teplé jídlo. K tomu se přidává nedostatek pohybu, obezita, kofeinové nápoje, kouření, alkohol. Hlavně pivo.

Proč je český národní nápoj u vás v nemilosti?
Pivo tvoří ve střevech vhodné prostředí pro kvasinky a ty zase vytvářejí dobré podmínky pro vznik nádoru. Malé množství alkoholických nápojů nevadí. Ale kdo denně vypije několik piv, zvyšuje své riziko, že onemocní nádorem střev.

Které skupiny lidí jsou nejvíce ohroženy nemocemi zažívacího ústrojí? Muži o něco více než ženy. Osoby starší jsou ohroženy více než lidé mladší. Mladí spíše trpí už zmíněnými funkčními poruchami zažívacího traktu. Ve všech věkových kategoriích pak častým steskem bývá pálení žáhy, které je způsobeno pronikáním kyselé žaludeční šťávy do jícnu. Nedávno jsem odpovídal při internetovém chatu na otázky veřejnosti. Z dvou set dotazů se polovina týkala právě pálení žáhy. I to je vyvoláno alkoholem, nepravidelnou stravou a kořeněnými jídly.

Postihují tyto choroby i děti?
Také u nich bohužel přibývá zánětů ve střevech. Dětem je určitě vhodné zařadit do stravy probiotika, tedy živé kultury mikroorganismů, obsažené obvykle v kysaných mléčných výrobcích. Tyto mikroorganismy osazují střevo, mají pozitivní vliv na jeho fungování a brání vzniku zánětů, případně je léčí. Ale hodí se i pro dospělé. Určitě bych si jogurtové výrobky nebo acidofiní mléko vzal, kdybych bral antibiotika – tyto léky totiž zničí ve střevech nejen nebezpečné, ale i užitečné bakterie, takže tam probiotika zase dobré mikroorganismy vracejí.

Zlepšují se možnosti léčby?
Určitě. K léčení zánětů střev máme nové léky a používáme i kvalitní chirurgické zákroky. V posledních letech se rozvíjí takzvaná biologická léčba, nazývaná také cílená léčba. Patří do ní léky, které v tomto případě působí mocným protizánětlivým efektem. Operace nebo biologická léčba, ale jiného typu, se používá také proti rakovině tlustého střeva nebo konečníku. Takový nádor roste poměrně dlouho, asi čtyři až osm let, a v této době ho dokážeme relativně úspěšně zachytit a odstranit. Pomáhá nám rovněž genetika. Poznáváme geny, které přispívají k rozvoji nádorového onemocnění. Začínáme tedy pomocí genetického testu zjišťovat dispozice člověka k nádorovému onemocnění dlouho dopředu a můžeme se soustředit na prevenci. Uskutečňujeme také genetické testy, které nám napoví, jaká léčba u konkrétního pacienta nejlépe zabere.

Takže budoucí léčení nádorů vidíte optimisticky?
Očekávám stálé zlepšování možností medicíny. Nikomu ale nedoporučuji, aby zanedbával prevenci a spoléhal na to, že vědci vymyslí nové léky. Vedle správné životosprávy je podstatné včas reagovat na případné příznaky nemoci, a slovo včas zdůrazňuji. Možným projevem nádoru může být náhlá změna vyprazdňovacích zvyklostí. Když člověk začne trpět zácpami či průjmy a není zrovna na dovolené, kde jí exotickou stravu, měl by určitě jít k lékaři.

Platí to i u dětí?
Ano. Když dítě sní hodně zeleniny nebo teplou housku a má potíže s plynatostí, nemusí to být nic významného. Maminka by se měla znepokojovat, až kdyby potíže trvaly víc než den. Anebo kdyby se ve stolici dítěte objevil hnis, hlen, případně krev. To pak musí s dítětem k lékaři. U dětí to může často být příznakem zánětlivého střevního onemocnění. Samozřejmě i pro dospělé je krev ve stolici jasným signálem, že musíme na vyšetření, protože by mohlo jít o projev rakoviny tlustého střeva nebo konečníku.

Příčina ovšem může být i nevinnější.
Samozřejmě, třeba krvácení z hemoroidů. Jenomže jsem už mnohokrát viděl nádor přímo u nemocného, který trpěl hemoroidy. Člověk by neměl odkládat návštěvu lékaře, ten už posoudí, o co jde. Máme dnes vynikající technické možnosti vyšetření. Přístrojem zvaným kolonoskop se můžeme podívat přímo dovnitř střeva. Střevní sliznice má díky prokrvení načervenalou barvu a my na obrazovce zřetelně vidíme, co na sliznici je. Můžeme tak najít polypy, nádory, vředy, záněty a podobně. Nejlepší zařízení dokážou ukázat přímo buňky, jako by byly pod mikroskopem. Vyšetření, jež hradí zdravotní pojišťovny lidem od 55 let věku, kteří nemají žádné příznaky onemocnění, se říká screeningová kolonoskopie. Ta se dá uskutečnit při aplikaci utišujících léků či v celkové anestezii, takže se jí nikdo nemusí bát. Hlavní je nemoc nezanedbat!

 

 

 MUDr. Zdeněk Beneš, CSc. (*1955) Vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Od roku 1981 pracuje ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, kde je nyní přednostou II. interní kliniky.

Foto: Ondřej Petrlík


obsah čísla 78 ročník 2010





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek