reklama




naši partneři
 
reklama


Karel Škréta
Irena Jirků  
SANQUIS č.84/2010, str. 14


Píše se rok 1627 a Obnovené zřízení zemské jako bič v rukou císaře Ferdinanda II. vyhání z Čech všechny, kdo nechtějí vyznávat katolickou víru. Odchází také sedmnáctiletý nadějný malíř. Po čem touží? To se můžeme dnes jen dohadovat, jedno je však jisté. O deset let později se do Prahy vrátí a dobude ji.
 
Hra o jablko (Děti pojídající jablka a zápasící o ně), 1635–1638, olej na plátně

Karel Škréta (1610–1674): Doba a dílo
Výstava je otevřena od 26. 11. 2010 do 10. 4. 2011 v Jízdárně Pražského hradu a ve Valdštejnské jízdárně, více na www.ngprague.cz.

 
Zakladatel barokní malby i novodobé české malířské tradice. Historikové dnes nešetří obdivem k dílu Karla Škréty. Unikátní výstava, která se právě teď koná na jeho počest v Praze, je koneckonců toho důkazem: Škrétovy portréty včetně slavné podobizny Dionysia Miseroniho a jeho rodiny, působivé oltářní obrazy, Svatováclavský i Pašijový cyklus, Hra o jablko, Paris a Helena, Svatý Martin..., desítky grafik, kreseb, studií nejen jeho, ale i jeho žáků a spolupracovníků z dílny, kterou v Praze založil a jež patřila k nejvyhledávanějším a také k nejlépe placeným. Je obdivuhodné, co všechno stihl vytvořit a jak pevné získal postavení v zemi, která se zdála být pro něho navždy ztracenou. Kde se v něm vzala ta síla? Ta ambice, energie a neústupnost?
Kdo byl Karel Škréta?

Šotnovští ze Závořic
Narodil se v domě U Černého jelena v Týnské ulici v Praze pravděpodobně v roce 1610. Patřil k třetí generaci pražského měšťanského rodu, jehož zakladatel Jan Škréta byl původem z okolí Kunštátu na Moravě a povoláním kožešník. Jako obchodník s vínem a majitel šenku získal v roce 1559 měšťanské právo, o jedenáct let později ho císař Maximilián II. povýšil mezi erbovní měšťany a udělil mu přídomek Šotnovský ze Závořic. I když získaný erb nepovyšoval rodinu do šlechtického stavu, poskytoval jí vážnost ještě desítky let poté, co byl – jako všechny takové tituly – zase zrušen.
Umučení sv. Vavřince, kolem 1650, kresba perem a štětcem, podkresba olůvkem
 
Tři synové Jana Škréty se stali vysokými úředníky, čtvrtý vystudoval na lékaře. U Škrétů se vždy velmi dbalo na vzdělání. To potvrzuje i závěť Kundrata Škréty, nejstaršího Janova syna, v níž svou ženu nabádá, aby jejich sedm dětí vedla k „bázni boží a literárnímu umění“. Tak se také stalo, takže jeho nejstarší syn dokonce sepsal veršovanou latinskou skladbu, než se stal posléze v Basileji lékařem. Medicínu a přírodní vědy studovali i jeho synové, z nichž například přírodovědec a autor medicínských traktátů Jindřich Škréta byl ještě v 18. století v protestantsky smýšlejících zemích známější než jeho strýc – český katolický malíř. I tomu se však dostalo kvalitního vzdělání...
 
Podobizna Marie Maxmiliány ze Šternberka v dětském věku, 2. polovina 40. let 17. století, olej na plátně
 
Karel Škréta ve svých sedmnácti letech mluvil plynně německy, italsky, latinsky, asi i francouzsky a samozřejmě česky. Byl vzdělán v řadě humanitních oborů jako sourozenci, od nichž se však zásadně lišil výtvarným talentem. Absolvoval malířskou školu u cechovního mistra a v roce 1627 zamířil do Basileje za svým bratrem, posléze putoval do Německa, kam se uchýlila matka, a nakonec do Itálie. Historikové se dnes přou, zda už při odchodu z vlasti konvertoval ke katolíkům, či zda se ještě hlásil k víře předků, každopádně následujících deset let se v Itálii soustředil na malování, užíval si svobody v bohémské intelektuálské společnosti, čerpal inspiraci u klasiků i svých souputníků. Tady vznikly první charakteristické portréty, první velké obrazy, tady si stihl získat renomé, ba i slávu. Proč se toužil přesto vrátit domů? Vše nasvědčuje tomu, že to nebylo jen jeho osobní rozhodnutí, ale volba celé rodiny.
 
Svatá rodina se sv. Kateřinou a Barborou (výřez), 1. polovina 60. let 17. století, olej na plátně
 
Po vlastních stopách
Vrátit se znamenalo popřít víru předků, spřátelit se třeba i s jejich zapřísáhlými odpůrci – a pak se vrhnout do soudních tahanic o zkonfiskovaný majetek. Karel se tohoto úkolu, jímž ho rodina pravděpodobně pověřila, zhostil s razancí. Před soudy vždy trval na tom, že byť je synovcem Daniela Škréty, onoho známého stavovského direktora a císařova protivníka, sám z vlasti neutíkal, ale putoval do Itálie za zkušenostmi. Na tom trval a nakonec uspěl, vydobyl zpět majetek v Praze i na venkově.
Dá se předpokládat, že mu v té zdlouhavé bitvě pomohly rodinné kontakty ještě z předbělohorských časů, nicméně je také jisté, že řadu vlivných přátel mezi pobělohorskou šlechtou a v katolické církvi si získal také svým diplomatickým jednáním a hlavně uměním. Ne náhodou právě jemu zadali zderazští augustiniáni výzdobu svého kláštera, ne náhodou právě od něho se nechal portrétovat pozdější litoměřický biskup Maxmilián Rudolf ze Šlejnic či mocný nejvyšší purkrabí Bernard Ignác z Martinic. Když se v roce 1645 Karel Škréta ženil s Veronikou Grönbergerovou, nebylo snad už v Čechách jediného církevního řádu, který by si nechtěl chrám ozdobit jeho pracemi (maloval pro kapucíny, františkány, cisterciáky, pro maltézské rytíře i pro jezuity, pro Ferdinandovu univerzitu), nebylo snad šlechtice, který by netoužil mít od něho portrét (maloval Šternberky, Fürstenberky, Černíny, Martinice, Nostice, Berky z Dubé). Postupně si musel přizval pomocníky, vybudoval škrétovskou dílnu...
„Malíř jedinečný, bezsporu kníže všech malířů v Čechách,“ napsal Bohuslav Balbín, když 30. července 1674 Karel Škréta zemřel. Univerzitní vědec patřil ke Škrétovým přátelům, obdivoval jeho talent i šíři znalostí. Učený malíř, takový přívlastek by jistě Škrétovi náležel. A také energický, cílevědomý, žádný uzlíček emocí, ale tvrdý diplomat. Do Prahy se rozhodl vrátit po zralé úvaze – a příležitosti, které se mu nabídla, pak řádně využil. Kdo byl Karel Škréta? Úspěšný malíř. Úspěšný muž.
 
Zpracováno podle publikace „Karel Škréta (1610–1674): Doba a dílo“, kterou sestavili Lenka Stolárová a Vít Vlnas při příležitosti stejnojmenné výstavy.

Repro: © Národní galerie v Praze



obsah čísla 84 ročník 2010





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek