reklama




naši partneři
 
reklama


Známá i neznámá muzea
Eva Pivodová   Jana Nekolová   Günter Bartoš  
SANQUIS č.91/2011, str. 34


... ve Vídni
Essl Museum
Ve Vídni mají přes 100 muzeí, přesto zde vznikají nové instituce. Jednou z nich je Essl Museum, otevřené v roce 1999. V Čechách bychom ho označili spíš za galerii, protože vystavuje sbírku moderního umění významných rakouských sběratelů Agnes a Karlheinze Esslových, jinak též majitelů sítě obchodů pro kutily Baumax. Jejich kolekce obsahuje přes 7000 položek od rakouského malířství přes Informel, vídeňský aktionismus a novou malbu až po současný „mediální pluralismus“. Sběratelské aktivity Esslových nejsou nahodilé. Obvykle usilují o akvizici celých skupin děl od umělců, což nazývají „sběrem do hloubky“.
 
Z peněz od kutilů postavili Esslovi chrám umění
Výstavní sály

Hlubokou vášeň pro umění chtějí manželé Esslovi sdílet i s ostatními: „Od počátku naší sběratelské činnosti chceme umožnit přístup k současnému umění co největšímu množství lidí, aby se jím mohli nechat inspirovat. Umění obohacuje lidský život a rozpoutává inovační síly. Umění je pro nás elixír života, který umožňuje hlubší vhled do souvislostí života a existence.“ Proto postavili v Klosterneuburgu na kraji Vídně velkorysou soukromou „továrnu na umění“, kde zaměstnávají okolo padesáti lidí. Funkcionalistická stavba významného rakouského architekta Heinze Tesara vznikla na zelené louce, má tedy pro prezentaci umění ideální dispozice – od nepřímého osvětlení pomocí světlíků až po neobvyklé a různé půdorysy jednotlivých galerií. V suterénu je výborně řešený velký depozitář, který má však jednu podstatnou vadu – nachází se příliš blízko Dunaje, takže hrozí nebezpečí jeho zatopení při enormně velké vodě.
 
depozitáře
variabilní kóje poskytují velký provozní komfort
Museum Essl leží stranou vídeňského centra. Navzdory výborným výstavám a doprovodnému programu musí v ostré kulturní konkurenci o své návštěvníky bojovat. Proto je sem vozí zdarma autobusy od galerie Albertina v centru Vídně. WWW.SAMMLUNG-ESSL.AT
 
Pro dětské publikum připravili aktuálně v Essl Museum výstavu Festival zvířat, trvá do 21. srpna 2011

... v Madridu
Muzeum Thyssen-Bornemizsa
Vydají-li se Madriďané v nedělním odpoledni na promenádu Paseo del Prado, mohou obdivovat sbírky klasického umění v muzeu Prado, anebo moderní tvorbu dvacátého století v Centro de Arte Reina Sofía. Vstoupí-li však na Paseo del Prado do čísla popisného 8, projdou tu pod jednou střechou nejen mnoha staletími, ale také několika světadíly.
 
Paseo del Prado, č. p. 8, Madrid

Rodina Thyssen-Bornemizsa, jež dala muzeu jméno, shromažďovala po dvě generace díla mapující evropské umění od konce 13. do 20. století a navíc také moderní malbu z amerického kontinentu. Každý si tu najde ten „svůj“ obraz, před kterým zůstane stát se zatajeným dechem: od italského primitivního umění přes renesanci, holandskou malbu k impresionismu, expresionismu, kubismu až k realismu a americkému pop-artu. Příznivci italského bouřliváka Caravaggia mohou pohledět do tváře Svaté Kateřiny Alexandrijské, jiní se rázem ocitnou v rozkvetlé zahradě s dámou s deštníkem na obrazu Augusta Renoira či podlehnou melancholii osamělých postav realistického amerického malíře Edwarda Hoopera. Další zvučná jména? Dürer, Rubens, Rembrandt, Van Gogh, Degas, Picasso, Dalí, Chagall, Klee…
 
Winslow Homer: Výjev z pláže, asi 1869

Soukromá sbírka patřila po léta mezi nejvýznamnější skvosty v kontextu evropské umělecké – sběratelské scény, roku 1993 ji od Hanse Heinricha Thyssen-Bornemizsa odkoupil španělský stát a umístil ji v neoklasicistní budově z konce 18. století, v paláci Villahermosa, kde sídlí dodnes. O několik let později, roku 2004, muzeu propůjčila svou sbírku i baronka Carmen Thyssen-Bornemizsa, vdova po Hansu Heinrichovi. Obohatila jej o díla Paula Gauguina, Georgese Braquea, Vasilije Kandinského a mnoha dalších. Celá sbírka v současnosti čítá asi tisícovku výjimečných uměleckých děl.
 

Edward Hooper: Hotelový pokoj, 1931
Slavný renesanční malíř Michelangelo Buonarotti prý jednou prohlásil, že „cílem umění je dělat člověka šťastným“. Obyvatelům Madridu je co závidět – v obklopení tak kvalitním uměním musí být rozhodně šťastní. WWW.MUSEOTHYSSEN.ORG

... v Paříži
Musée Rodin
Sedmý pařížský obvod je noblesní čtvrtí. Trochu v ústraní, na úplném konci ulice Varenne ve stínu mohutné Invalidovny stojí bývalý hotel Biron, dnes Musée Rodin. Budovu obklopenou tříhektarovým parkem postavil v letech 1728–1730 architekt Jean Aubert pro Abrahama Peyrenca de Moras, výrobce paruk, který také umně spekuloval s papírovými penězi. Jméno jí však dal až další z mnoha majitelů, maršál de Biron, hrdina bitvy u Fontenoy. Naposledy patřila Společnosti Sacré-Coeur de Jésus, která tu vychovávala mladé aristokratické dívky. Když byl roku 1905 hotel Biron konfiskován při odluce církve od státu, měl namále, hrozila mu demolice. Ale chátrající budova obklopená opuštěným parkem si stále uchovávala své kouzlo a přitahovala umělce. Tehdy tu našli své přístřeší Jean Cocteau či Henri Matisse, tanečnice Isadora Duncan v prostrotách hotelu provozovala taneční školu...
 
Rodinův Myslitel v zahradě muzea

Auguste Rodin to kouzelné místo objevil o něco později díky svému příteli a sekretáři Erichu Mariovi Rilkemu. „Musíte, drahý příteli, tu krásnou budovu vidět… Z jejích oken je výhled na opuštěnou zahradu, kde je možné občas zahlédnout divoké králíky skákající přes mříže jako ve starých tapisériích...“
Rodin miloval přírodu, byla jeho velkou inspirací, a tak se 17. října roku 1908 usadil v jižní části budovy. Začal pracovat na bustě nového papeže, park zabydlil antickými sochami, jejichž byl vášnivým sběratelem, a stěny místností pokryly jeho kresby. Tady se také v jeho hlavě zrodil nápad, že své dílo, fotografie i archiv, věnuje státu, který by posléze v hotelu Biron zřídil jeho vlastní muzeum. Jenže na takové myšlenky bylo ještě příliš brzy. Sochařovo umění v té době nenacházelo v očích veřejností pochopení, ještě nepřišel jeho čas. Auguste Rodin zemřel 17. října 1917, jeho muzeum bylo otevřeno roku 1919.
 
Auguste Rodin: Eustache de Saint Pierre
Willem de Kooning: Clam Digger, 1972

Kdyby se Auguste Rodin mohl dnes projít ještě jednou po chodbách někdejšího hotelu, byl by potěšen. Musée Rodin patří v Paříži k těm hojně navštěvovaným. Turisty láká věhlas nepřehlédnutelné postavy evropského umění i příjemné prostředí.
Kdo by odolal – jen tak si posedět v rozkvetlém parku vedle slavné sochy Myslitele, usednout na pohovku, na níž odpočíval sám mistr, kochat se a obdivovat...
Jak sám autor té krásy kolem jednou řekl: „Obdiv je ušlechtilé víno pro vznešené duchy.“ Do 4. září mohou návštěvníci muzea zhlédnout výstavu, která je konfrontací stovky Rodinových soch s třicítkou soch současného umění, které vznikly v době od roku 1945 až do současnosti. Zastoupeni jsou zde například Marcel Duchamp, Joan Miró či Joseph Beuys. WWW.MUSEE-RODIN.FR

... v Londýně
Geffrye Museum
Jak se proměňovaly anglické interiéry v průběhu staletí? Jak se žilo v roce 1600 a čím je ostrovní bydlení charakteristické ve třetím tisíciletí? Dobový nábytek, dekorativní umělecké objekty, obrazy, textilie, to vše v Geffrye Museum na východolondýnské Kingsland Road vystavují v expozici s nevšední atmosférou. Předměty z rozsáhlé sbírky jsou totiž uspořádány v jedenácti autentických místnostech. Vstupte tedy do viktoriánského obýváku anglické domácnosti z konce 19. století anebo do elegantní dubové jídelny z roku 1685…
Muzeum sídlí v budovách někdejšího chudobince, poprvé se otevřelo veřejnosti v roce 1914. Zdejší kurátoři dbali vždy na to, aby kromě inspirace a estetického zážitku přinášely zpřístupněné sbírky i poučení. Jde o jedinečný exkurz do historického vývoje a každodenního života střední třídy v Anglii.
 
Muzeum sídlí v budově někdejšího chudobince

Díky své poloze stranou rušného centra nebývá Geffrye Museum přeplněné, a tak si návštěvníci mohou v klidu prohlédnout také aktuální krátkodobé expozice. Právě teď (až do 29. srpna) se tu koná výstava s názvem „At Home in Japan – Beyond the Minimal House“, která prostřednictvím fotografií a objektů otevírá dveře do současných japonských domácností. Co zdobí byty dnešních Japonců, jak stolují, jak spí, jak se v jejich domácím prostředí odráží jejich víra? Před muzeem je navíc až do podzimu 2012 k vidění světelná instalace autora Kei Ito s názvem Sitting the Light Fantastic.
Prohlídka muzea ovšem ještě nekončí: budovy obklopují nádherné zahrady (otevřeno mají od dubna do října). Dělí se do několika částí, vedle hlavní zahrady v prostoru před muzeem a záhonů bylin – pěstují tu více než 170 druhů! – nechybí ani ukázky dobových zahrádek; 17., 18., 19. a 20. století reprezentuje vždy samostatné „oddělení“. WWW.GEFFRYE-MUSEUM.ORG.UK
 
W. H. Hunt: Dívka píšící pod lampou, asi 1850

... a znovu ve Vídni
Lichtenštejnské muzeum
V muzeu Essl, jímž jsme tento exkurz do méně známých, ale atraktivních muzeí Evropy otevřeli, můžeme Rakušanům závidět jejich kultivované miliardáře. V barokním Zahradním paláci nedaleko vídeňského Ringu, jímž uzavíráme, uvidí návštěvníci jiný zajímavý příklad: tedy to, jak mohly vypadat zámky Lednice a Valtice, kdyby je po válce nesebrali knížecímu rodu z Lichtenštejnska.
 
Zahradní palác Lichtenštejnů

Kníže Hans Adam II. v Zahradním paláci veřejnosti zpřístupnil umělecká díla z obrovské soukromé rodinné sbírky, jejíž původ sahá až do 17. století. Podle ředitele Johanna Kräftnera získá návštěvník „totální pohled na evropské umění gotiky, renesance a baroka“. Vedle reprezentativních děl starých mistrů (Cranach st., Rubens, Rembrandt a další) vystavují i sochy a různé užité umění. Z této oblasti vyniká především dobový pozlacený kočár a nově získaný spektakulární kabinet Badminton, což je vlastně zdobená skříň. Vydražili ji za 27 milionů eur na aukci v Christies v Londýně v roce 2004 a představuje tak nejdražší kus nábytku na světě. WWW.LIECHTENSTEINMUSEUM.AT
 
Paul Rubens: portrét Clary Sereny Rubens, asi 1616

Foto/repro: © Jacques Renoir a archiv Franty, © Museo Thyssen-Bornemizsa, Madrid, © Colección Carmen Thyssen-Bornemizsa, © Musée Rodin/foto: J. Manoukian (budova), Ch. Bajara (socha A. R. ), © W. de Kooning, Wikimedia Commons/Maryc, © Geffrye Museum – Matthew Andrews, © Private Collection, © The Maas Gallery, London, UK/The Bridgeman Art Library, © Liechtenstein Museum


obsah čísla 91 ročník 2011





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek