reklama




naši partneři
 
reklama


O čem vyprávějí kachle
Čeněk Pavlík  
SANQUIS č.98/2012, str. 50


Kulisy se mění, podstata liských strastí a radostí nikoliv. To říká Čeněk Pavlík, povoláním špičkový houslista a také zapálený historik. Pro Sanquis „odkrývá“ příběhy ze středověkých kachlí.

Renesanční epochu zastupuje medailon s reliéfem císaře Karla V., který se poměrně často vyskytuje ve střední části Moravy. Reliéf na fotografii pochází z hradu Lukova. I když jde o průměrnou práci, navíc bez doprovodného textu, identifikace panovníka je díky mnohým analogickým zobrazením z jiných uměleckých žánrů jednoznačná.


Gotické a renesanční
kachlové reliéfy se těší v zasvěcených kruzích značné pozornosti, odborníci je považují za významný historický pramen. U široké veřejnosti tomu tak není, snad proto, že jde o užité nebo „malé“ umění.
Reliéfy na kachlích patří mezi komorní sochařské projevy, jejich tvorba volněji nebo těsněji sousedí s jinými menšinovými disciplínami, jako je vytváření mincí, pečetí, medailí či poutních odznaků. Málokdo z laiků si uvědomuje, že kachle jsou v podstatě malá řezbářská dílka. Jak tedy středověké kachle vznikaly? Nejprve bylo třeba zhotovit reliéf do dřeva, ten posléze otisknut do hrnčířské hlíny. Tak vznikla negativní forma, matrice, ze které se vyráběly kachlové reliéfy. Z každé formy se mohly vyrobit stovky kachlí, forma se užívala až do svého opotřebení. Pro dnešní badatele znamená tato skutečnost velké pozitivum, protože i když při průzkumu najdou třeba jen zlomky kachlí, existuje naděje, že někde jinde bude objeven reliéf pocházející ze stejné matrice. Postupné skládání kousků z reliéfu je vzrušující, nepostrádá zápletky přímo detektivní. Zvláště když si uvědomíme, jak velké množství kachlů ještě čeká pod zemí na své objevení a jaké klenoty se mezi nimi mohou skrývat.

Heraldicky zaměřený reliéf pochází z roku 1537 – z Pardubic. Arkáda, podepřená polosloupy, určuje kompozici. Uplatňují se různé architektonické motivy a rostlinné ornamenty, které obohacuje dvojice ptáků. Takovéto různorodé seskupení se nazývá groteska, s totožnou kompozicí se můžeme setkat na nástěnných malbách italských mistrů v pardubickém zámku. Italové asi vytvořili i tyto kachle. Uprostřed kompozice je dekorativní štít s erbem pánů z Vartenberka. V heraldicky levé části polceného znaku je narýsováno kosmé polobřevno, náležící pánům či vladykům z Liblic. Oba tyto rody byly s tehdejšími majiteli Pardubic, pány z Pernštejna, spřízněni. Není pochyb o tom, že výrobce využil podobnosti erbů a připravil formu tak, aby mohla podle použité glazury posloužit k reprezentaci obou jmenovaných rodů.


Existují mistrovské reliéfy, ve kterých se zrcadlí předlohy z „velkého“ umění, například z tvorby významného malíře počátku 16. století Lucase Cranacha nebo rytce Erharda Schöna. Některé gotické architektonické motivy jsou připisovány také stavební huti Petra Parléře... Vedle těchto, často barevně glazovaných skvostů, najdeme pak reliéfy primitivní, přesto však svým způsobem půvabné, jež dávají nahlédnout do atmosféry doby. Každý, zejména figurální reliéf přibližuje někdejší realitu, vypovídá o lidové tvořivosti, ale také o samotném životě lidí, o celé společnosti.

Mezi hojně ztvárňované světce patřil archanděl Michael. Reliéf z Českého Krumlova pochází z druhé poloviny 15. století a po výtvarné stránce jde o práci sice průměrnou, avšak s osobitým kouzlem. Reliéf je vysoký a stylově jednotný do nejmenších detailů. Archanděl zde poráží ďábla v dračí podobě. Jde o připomínku Posledního soudu, posilující víru v konečné vítězství dobra.


Císařovny, císařové, královny i králové

Z hlubin zapomnění se vynořují konkrétní historické osobnosti: císařové a císařovny, královny a králové, duchovní, filozofové, šlechtici. Setkáváme se přitom často se symbolikou pro dnešního člověka neznámou. K odhalení jejího smyslu je třeba studovat předkřesťanské báje, biblické příběhy, životy světců a v případě renesančních reliéfů je třeba znát též antické bohy a hrdiny, seznamovat se s dobovými bestiáři atd. Na kachlích najdeme také dobové oděvy a zbraně, díky nimž se poučíme o středověké heraldice i třeba architektuře. To vše na gotických a renesančních kachlích doslova ožívá.
Krásné je také poznávání rukopisu jednotlivých tvůrců či vztahující se k určitým místům, lokalitám. Některé reliéfy se objevují pouze na malém území, například v Podkrkonoší, jiné, zvláště renesanční, pronikly na území několika států, anebo k nám také byly dováženy ze zahraničí.
Přelom gotiky a renesance, tedy u nás počátek 16. století, je považován za zlatou éru tvorby kachlových reliéfů z hlediska obsahového sdělení a rozmanitosti. Kachle barokní a další, pocházející z novějších epoch, jsou již střízlivější a jejich obsahový rejstřík se zjednodušuje. Kompletních barokních kamen se přitom dochovalo do dnešní doby mnoho, renesančních málo. Renesanční kamna najdeme například v zámku Vrchlabí a ve Velkých Losinách, gotická kamna stojí do dnešních dnů v podstatě jen jedna – v biskupském hradě v Salcburku.

Na pozdně gotické kachli z hradu Helfštejna (novodobě Helfštýna) má lovecké téma rozvitou kompozici. V bohatě zdobeném tzv. oslím oblouku stojí muž s kuší, připravený k výstřelu. U jeho nohou vpředu je štít s patrně šternberskou hvězdou a vzadu sedící jelen s odvrácenou hlavou. Za jeho zády se ještě nalézá obtížně identifikovatelná iniciála. Horní cvikly vyplňují ptáci, opět s odvrácenými hlavami. Odvrácené a sklopené hlavy patrně symbolizují, že jde o ulovenou zvěř. Celková kompozice a pečlivě provedené detaily svědčí o umu a řemeslné zručnosti tvůrce reliéfu.


Převratný vynález
Historie kachlových kamen sahá do přelomu 9. – 10. století, první kamna si postavili mniši působící v klášterech severně od Alp. Jejich převratný vynález pak přejímaly další a další regiony s podobnými klimatickými podmínkami.
U nás se změna systému vytápění projevila až na přelomu 13. a 14. století. Kamna se prosazovala především díky své hospodárnosti a výkonnosti. Podle odhadů se při topení v krbech bez užitku ztrácelo až 85 % tepla. U kachlových kamen představovaly tyto ztráty 30–40 %. Další výhodou oproti krbům byla nesrovnatelně větší bezpečnost. V podstatě jediným handicapem kachlových kamen byla jejich pořizovací cena, avšak i zde šlo vyjít zákazníkovi vstříc. A tak vedle sebe vznikala kamna prostá, s minimem zdobných prvků, a kamna podobající se hradním věžím s řadami cimbuří, překypující reliéfní výzdobou, mnohdy zhotovenou přímo na objednávku. Taková kamna reprezentovala bohatství majitele, mohla demonstrovat jeho politickou nebo náboženskou orientaci, jeho záliby, rodové vazby a podobně.
V dobách, kdy se po setmění svítilo pouze loučemi, muselo být příjemné posadit se poblíž rozehřátých kachlových kamen, popíjet medovinu, těšit se pohledem na matně osvětlené reliéfy, rozjímat o nich a vyprávět si příběhy s nimi spjaté...
 
Kresby a foto: Čeněk Pavlík


obsah čísla 98 ročník 2012





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek