reklama




naši partneři
 
reklama


Laboratorní spermie vs. etické otázky
SANQUIS č.103/2016, str. 24


Zdraví myší potomci se narodili po té, co bylo vajíčko matky oplodněno laboratorní spermií. Tento přelomový objev by mohl pomoci v léčbě mužské neplodnosti. Zároveň nastoluje ovšem množství etických otázek.


časopis  Cell Stem Cell
Zdroj:  www.bbc.com
         
Čínští vědci izolovali embryonální kmenové buňky, přeměnili je na  sperma, kterým pak oplodnili vajíčka. Z nich se vyvinula zdravá embrya a posléze narodili myší potomci, kteří byli naprosto zdraví a později se sami dále rozmnožovali. Studie byla publikována v časopise  Cell Stem Cell. Expreti se shodují, že se jedná o veliký pokrok, který by v budoucnu mohl pomoci mužům, kteří jsou neplodní v důsledku léčby rakoviny, infekcí (například příušnic),  nebo těm, kteří se narodili s vrozenou vadou.
 Vývoj spermatu ve varlatech je jedním z nejdelších a nejsložitějších procesů v těle. U většiny savců trvá nejméně měsíc. Nyní jsou vědci schopni tento proces realizovat v laboratoři.  Při čínské studii byla embryonální kmenová buňka, která se může přetvořit v jakoukoliv tkáň, upravena do podoby spermie pomocí chemikálií a hormonů. Aby se tak stalo, musí buňka přijít o polovinu chromozomů, stejně jako vajíčko, které má pouze jednu polovinu. Tento proces se nazývá meióza, během ní se DNA přemění, aby později mohla vytvořit diploidní buňku s úplnou sadou chromozomů. Laboratorně vytvořená spermie  je tzv. spermatida, tedy její vývoj není zcela dokončen,  ale má už  DNA v takové podobě, aby mohlo dojít k mimotělnímu oplodnění.
„Všichni potomci, které jsme díky laboratorním spermiím získali, jsou zdraví a plodní, proto by tato studie mohla vést k vyléčení mužské neplodnosti. Zároveň se však potýkáme se závažnými etickými otázkami a je potřeba nejprve určit všechna možná rizika.“ říká profesor Xiao-Yang Zhao z čínské Akademie věd.
Tato procedura byla použita již v Japonsku, kde se dokonce díky laboratorním spermiím narodily zdravé děti, nicméně byla ihned zakázána v mnoha dalších zemích. To však nezůstává jediným ožehavým problémem – další představuje už základní materiál, tedy  embryonální buňky. Jejich využití k takovým procesům je více než diskutabilní a to po celém světě.
Ilustrační foto


obsah čísla 103 ročník 2016





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek