reklama




naši partneři
 
reklama


Mariánská Týnice: výprava do minulosti se Santinim
Irena Jirků  
SANQUIS č.105/2016, str. 23


Kostel Zvěstování Panny Marie, jednopatrová budova proboštství a ambity s freskovou výzdobou byly postaveny podle plánů Jana Blažeje Santiniho v 18. století. To už samo o sobě vydá na unikátní zážitek. Navštívíte-li však i prostory místního muzea, jež prošlo v posledních letech zajímavou proměnou, dozvíte se spousta nových věcí. A to tak poutavou formou, že i děti křtěné iPhony, na chvíli zapomenou na 21. století.

Muzeum a galerie severního Plzeňska
v Mariánské Týnici, Kralovice
 
květen až září: otevřeno od 9 do 18 hodin, www.marianskatynice.cz


Neopakovatelný Santini
Stačí vstoupit do kostela a zvednout zrak... Úchvatná kopule, jíž prostupují v přesně promyšlených obrazcích sluneční paprsky, vezme snad každému dech. Ano, to je Santini, nemůže být mýlky. Rukopis stavitele je tak výrazný, nezaměnitelný.
Odkaz architekta Jana Blažeje Santiniho (1677-1723) představuje jedinečný soubor barokních staveb, jež výrazně ovlivňuje tvář české a moravské krajiny. Západočeský okruh jeho tvorby vznikl díky kladrubskému a plaskému klášteru, z nichž vyzařovala do kraje tvůrčí umělecká a duchovní síla, proměňující v první polovině 18. století dosud okrajové oblasti Čech bohatým rejstříkem unikátních barokních staveb v pozoruhodné regiony. Jednou z takových staveb je i klášterní soubor v Mariánské Týnici, který vznikl z popudu opata Eugena Tyttla z nedalekých Plasů.
Plaský opat začal na doporučení svého sedleckého kolegy Snopka spolupracovat s Janem Blažejem Santini-Aichelem někdy okolo roku 1707, tedy v době, kdy poutní místo v Mariánské Týnici, spravované cisterciáky, bylo v poměrně dobrému stavu. Opat Tyttl ho však chtěl ještě pozvednout, rozšířit a to na počet Panny Marie.
Projekt novostavby kostela s proboštstvím byl sice hotov již o tři léta později a základní kámen stavby položen 2. července 1711, nicméně k začátku stavby došlo až v roce 1720, a stavební a výzdobné práce trvaly více jak třicet let – do roku 1751, respektive 1762, kdy byl kostel vysvěcen. Proboštství bylo dokončeno o dva roky později a teprve v roce 1777 bylo sousoší Zvěstování Panny Marie přeneseno na hlavní oltář nového kostela.
Ani ne deset let poté, roku 1785, byl klášter v Plasích, stejně jako jím spravované mariánské poutní místo v Týnici, zrušen. Dlouhodobě neudržovaná stavba tedy výrazně chátrala, což v roce 1920 vyústilo ve zřícení kopule a části kleneb kostela. Zkázu pak takřka dokonaly roky socialismu, kdy v části kostela byl i vojenský sklad.
Díky dobrovolnickému Spolku na záchranu Mariánské Týnice se však podařilo tuto degradaci zastavit, celý komplex postupně zrekonstruovat a následně v roce 2005 nad křížením kostela opět vztyčit kopuli. Tu Santiniho nádhernou prosvětlenou a tak hravou kopuli.

Santiniho kopule, foto: archiv galerie a muzea
Santiniho nákresy, repro: archiv muzea a galerie


Venkovská škola z 19. století,
mince z doby Jana Žižky
V unikátním klášterním souboru dnes sídlí Muzeum a galerie severního Plzeňska, jež patří se svými interaktivními expozicemi k nejzajímavějším svého druhu. Není divu, že v roce 2012 získala tato instituce Zvláštní ocenění ze soutěže o Cenu Gloria musealis a to za svou stálou expozici mapující historii kraje.
Minulost je totiž tady prezentována  atraktivní formou – žádné skleněné vitriny a předměty, na něž se nesmí sahat, ale kopie domů, prostor a míst, v nichž kdysi naši předkové žili. Návštěvník prochází vlastně různými prostředími – venkovskou školou, zemědělskou usedlostí, může nahlédnout do městských krámků, posedět na návsi, navštívit slévárnu či přidat ruku k dílu ve stodole, zajít si také na poštu c. a k. mocnářství, nebo si najít na archeologickém nalezišti staré dukáty. To vše hravou formou (kvízy, puzzle), s pomocí nejmodernější techniky (zevrubné informace na dotekových displejích a také ve čtyřech jazycích) a okořeněno nečekanými zážitky. Například barokním ohňostrojem, který tu roztáčejí při každém větším svátku.

Baroko a jeho svět
Dojem ze Santiniho architektonických řešení umocňuje ještě nejnovější expozice v muzeu v Mariánské Týnici. Je zaměřena a odkaz doby, která výrazným způsobem poznamenala jak českou krajinu dominantami jedinečných staveb, tak duši lidí, kteří dokázali vnímat díky umění, hudbě a literatuře duchovní hodnoty a kulturní tradice, píše se na stránkách muzea a návštěvníkovi po jejím shlédnutí nezbývá nic jiného, než souhlasit.
Výstava představuje především architekturu Jana Blažeje Santiniho a její odkaz na Plzeňsku, zvláště pak na území někdejšího plaského kláštera formou modelů a bohatou ikonografií. Setkání s barokními stavbami doplňuje též obraz českých zemí v díle Mauritia Vogta (1668-1730), řeholníka plaského kláštera, kartografa, historika a hudebníka, spjatého životem s Mariánskou Týnicí.
Připravila Irena Jirků z využitím textů Muzea a galerie severního Plzeňska
v Mariánské Týnici – www.marianskatynice.cz a informací z www.wikipedie.cz
Foto: archiv muzea a galerie


obsah čísla 105 ročník 2016





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek