Rybniční řasy by mohly pomoci odhalit původ rakoviny
 


Za proměnu jednobuněčných organismů na mnohobuněčné může pravděpodobně jediný gen. Při hledání příčiny mnohobuněčnosti našli američtí vědci tzv. retinoblastomový gen, který byl dosud znám jako jeden z těch, jež se vyskytují u nemocných trpících rakovinou. Biologové z Kansas State University nyní zkoumají rybniční řasy, aby našli další důkazy a možné vysvětlení původu rakoviny.

časopis Nature Communications
zdroj:  www.sciencedaily.com , květen 2016


Biologové Kansas State University nyní zkoumají rybniční řasy, aby našli další důkazy a možné vysvětlení původu rakoviny. Studie Brada Olsona z Kansasu, Erika Hanschena z University of Arizona, Hisayoshiho Nozaki z Univerzity v Tokyu a jejich mezinárodního týmu byla publikována v časopise Nature Communications.
 Olson a Hanschen hledali příčinu mnohobuněčnosti a při té příležitosti zjistili, že na ní má zásadní vliv pouze jeden genom. Tento retinoblastomový gen, známý jako gen RB, způsobuje defekty, jež vedou k rakovině. On nynějška je také považován však za gen, který hraje klíčovou roli v životě mnohobuněčných organismů.
Podle Olsena až dosud všechny teorie pracovaly s myšlenkou, že na mnohobuněčném procesu se podílí více genů. „Pochopili jsme, že to ale není pravděpodobné. Je mnohem jednodušší, když se drobně změní jeden gen, než aby se masově aktivovaly tisíce. I ten jeden gen dokáže totiž sám o sobě přeprogramovat cyklus buňky. Reguluje buněčné dělení, a to velmi jednoduše, což ovšem při jakémkoliv defektu může mít ale katastrofální účinky, “ říká Olsen.

Když gen brzdí
Za podpory National Science Foundation a National Institutes of Health, Brad Olson a jeho tým porovnávali genom mnohobuněčné řasy gonium pectorale a jednobuněčné chlamydomonadas reinhardtii. Gen RB se nachází v obou organismech, ale v každém obsahuje jiné drobné strukturální změny, což také ovlivňuje buněčný růst. „RB zde hraje opravdu důležitou roli, reguluje buněčný cyklus ještě předtím, než začne replikace DNA. To znamená, že v případě jakéhokoliv defektu se může vyvinout rakovina. K vysvětlení jeho interakce s buněčným cyklem a postupem rakoviny si můžete představit, že gen RB jsou vaše brzdy. Když vám nefungují brzdy, už to auto zastavit nemůžete,“ pokračuje Olsen.

Klíč k rakovině?
Vědce zaujal gen RB také proto, že ho nalezli ve velmi odlišných skupinách mnohobuněčných živočichů, jež si jsou vývojově vzdáleny stovky milionů let. Když jsme jej z gonia přenesli do chlamydomonadas, způsobil dělení a z jednobuněčné řasy jsme měli mnohobuněčnou. Gonium  přitom představuje  první krůčky na cestě za evolucí komplexních organismů jako jsou rostliny nebo zvířata, vysvětluje Oslon. A domnívá se, že právě jejich objev by mohl pomoci objevit původ rakoviny a tedy posunout dál i její léčbu.
Brad Olsen se genem RB zabýval již v roce 2012, poté spojil tým vědců, aby byl schopen porovnat více teorií týkajících se jeho funkce. „Existuje tolik hypotéz, co vlastně způsobuje přeměnu v mnohobuněčné organismy. Všechny jsme postupně prověřili, protože jsme si chtěli být jistí, že najdeme tu správnou

Foto:freeimages.com






poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA