Jak se stavělo za Karla IV.

Výstava v Národním technickém muzeu se soustřeďuje na stavební techniky ve 14. století, zobrazuje zákulisí kulturního rozmachu za vlády Karla IV., jemuž dominovaly monumentální gotické stavby. Návštěvníci si mohou prohlédnout řadu technických vymožeností doby, včetně funkční repliky dřevěného jeřábu na lidský pohon, dozvídají se, jak se stavěly základy mostů pomocí beranidel či jak se budovalo středověké pražské opevnění, které se později ukázalo jako nejdůležitější stavba Prahy.


Civitas Carolina aneb stavitelství doby Karla IV.

Národní technické muzeumv Praze, od 12. 5.2016 do 5.2.2017.

Praha a Karlův most Foto: freeimages.com

 
Svým nástupcům, kteří budou sedět na mém dvojím trůně, chci dát poznat dvojí život tohoto světa, aby z něho vyvolili lepší.  Neboť jako tvář, kterou zříme v zrcadle a je prázdná a není nic, tak také život hříšníka je prázdný a není nic. « 
To zaspal do svého životopisu Karel IV. a tato slova si jako motto výstavy zvolili i pracovníci Národního technického muzea.
Inspirováni touto základní Karlovou myšlenkou jsme v Národním technickém muzeu připravili exkurz do práce středověkých kameníků, tesařů, zedníků a dalších řemeslníků, kteří neměli zdaleka ,prázdnou tvář‘, ale byli zcela reálnými, pracovitými lidmi, kteří za pomoci jednoduchých a přesto geniálních nástrojů a strojů vytvořili to, co dodnes stále obdivujeme – katedrálu sv. Víta, hrad Karlštejn nebo Karlův most či stavby Nového Města pražského,“ zdůraznil generální ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr při otevření nové expozice.

Středověké staveniště
Výstava v Národním technickém muzeu zachycuje atmosféru středověkého staveniště. Jejím hlavním tématem je stavba opevnění Nového Města pražského, důležité části města, protože bez fortifikace zajišťující bezpečnost by existence tehdejšího města nebyla možná. Hradba Nového Města byla dlouhá 3,5 km a byla postavena za 23 měsíců. Ve výstavním sále je vztyčena část rozestavěné hradby, která je postavena podle původní technologie a za pomoci autentického materiálu. Zmapována je zde celá technologie stavby a její fáze od lámání kamene, přes jeho zpracování, dopravu a samotnou stavbu hradby.
Na stavbě hradby jsou dokumentována jednotlivá stavební řemesla. Výtvarné pojetí aranžovaných dílen je inspirováno zobrazeními z doby vrcholné gotiky a pomáhá přiblížit tehdejší život a práci tesařů, kameníků, zedníků a kovářů. Návštěvník si může osahat jednotlivé materiály a seznámit se s dobovými nástroji jako jsou originály středověkých seker a řada dalších. Prezentovány jsou dobové technologie zpracování vápna a přípravy malty.

Historická podoba hradu Karlštejn, před Mockerovou přestavbou na fotografii Františka Fridricha (1870), volné dílo– Scheufler Collection
Katedrála sv. Víta, foto: freeimages.fr
 
Katedrála, hrady, opevnění

Stavitelské úspěchy doby Karla IV. ve výstavě přibližují v neposlední řadě vzácné dobové předměty. Z fragmentů středověké brány z hradu Bečova je sestaven průchod, kterým  procházejí návštěvníci, rozměrným a velmi cenným exponátem je gotický klenební svorník z chrámu sv. Víta na Pražském hradě s původní polychromií. Vystavena je část pískovcové okenní kružby z hradu Karlštejna, středověké cihlářské výrobky a další dobové unikáty.
Před budovou muzea na návštěvníky čekají funkční repliky velkých středověkých strojů Středověké stavební stroje byly důmyslné ve své myšlence a jednoduché v provedení. Dřevěný jeřáb byl používán pro zdvihání těžších břemen, kamenných bloků a masivních trámů. Šlapací kolo, jehož pomocí se navíjelo lano jeřábu, je na lidský pohon. Dalším strojem je replika středověkého beranidla, které sloužilo k zatloukání kůlů (pilotů) do země. Takto se zpevňovaly břehy nebo zakládaly stavby v nestabilním terénu.

Zdroj – převzato z www.ntm.cz






poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA